Jak si najít tu pravou kariéru – část II.

V minulém článku jsme začali řešit, jak najít tu správnou kariéru a ukázali jsme si, že se nemůžeme spoléhat na intuici ani na kariérní testy. Co je tedy potřeba udělat, abychom našli správou kariéru? Jít na průzkum!

Proč „jít na průzkum“?

Je to nejlepší způsob, jak se dozvědět, v čem jste dobří.

Navíc dává smysl strávit první část kariéry učením se více věcí, protože zprvu o svých přednostech a možnostech víte jen málo.

Jakmile strávíte pár let učením se, bude se později v životě lépe rozhodovat.

Mnoho úspěšných lidí udělalo přesně tohle.

Tony Blair pracoval jako rockový propagátor, než šel do politiky. Condoleezza Rice byla klasickou muzikantkou, než šla do politiky; Steve Jobs strávil rok v Indii a zvažoval přestěhování do Japonska, aby se stal mnichem.

Tomu se říká opravdové prozkoumávání.

To, že lidé v průběhu svého života pracují v několika různých sektorech a pracovních rolích, je dnes uznávanou skutečností. Typický 25–34letý člověk mění práci každé tři roky.

Konečným důvodem, proč prozkoumávat, je možnost vyhnout se tak největším kariérním chybám: zvažování příliš málo možností.

Setkali jsme se s mnoha lidmi, kteří se vydali cestou PhD, medicíny nebo práva, protože je v ten moment brali za samozřejmé, ale kdyby zvážili více možností, mohli by najít něco jiného, co by jim vyhovovalo více.

Pokud se dotlačíte k vyzkoušení více oblastí, pomůže vám to vyhnout se právě této chybě. Když se budete příliš brzy snažit zaměřit pouze na jeden cíl, může vám skvělá příležitost utéct mezi prsty.

S ohledem na to, co jsme si doteď řekli, vás možná napadne, že prozkoumávání může být celkem nákladná záležitost.

Zkoušení práce může zabrat několik let a časté měnění pozic může působit výstředně.

Jak tedy prozkoumávat a zároveň udržet náklady nízko?

 

Jak zúžit možnosti

Nemůžete zkusit všechno, takže než se pustíte do prozkoumávání, musíte zúžit své možnosti. Nějaké nápady na dlouhodobé možnosti jste snad získali z konce části 2c.

Jak je nejlépe zúžit? Jak již víte, intuice není moc spolehlivá, a tak je dobré na to jít trošku systematicky.

Hodně lidí zkouší sepsat seznam výhod a nevýhod, to má ale pár háčků.

Zaprvé není zaručeno, že zrovna ta pozitiva a negativa, která vás napadnou, budou těmi nejdůležitějšími aspekty rozhodnutí.

Zadruhé, takový seznam vás nedonutí hledat důkazy a další možnosti, což patří mezi nejlepší nástroje kvalitnějšího rozhodování.

Je jednoduché takový seznam výhod a nevýhod použít k racionalizaci toho, v co už věříte.

Zde je proces zúžení možností, který doporučujeme. Je založen na přehledu literatury o rozhodování a na tom, co fungovalo dobře při osobním poradenství:

1. Udělejte si dlouhý seznam možností. Sepište nějaký základní seznam, a pak se donuťte vymyslet více věcí. Pokud byste se nemohli rozhodnout ani pro jednu možnost ze základního seznamu, co byste dělali? Pokud by nezáleželo na penězích, co byste dělali? Co vám radí kamarádi? Potom se zamyslete nad tím, jaké byste mohli provést kombinace, abyste dostali lepší možnosti. Dokážete dostat to nejlepší z obou světů?
2. Ohodnoťte možnosti od jedné do pěti, podle (i) dopadu, (ii) osobních předpokladů, (iii) dalších elementů spokojenosti s prací a (iv) dalších faktorů, které jsou pro vás důležité. Zde je pár otázek, které můžete použít, a také pracovní list. Díky tomuto se ujistíte, že se soustředíte na ty nejdůležitější faktory.
3. Udělejte si krátký seznam 2–5 možností. Vyškrtněte ty možnosti, které jsou ve všech faktorech horší než ostatní (dominující možnosti) a ty, které mají jeden velmi slabý faktor. Můžete sečíst všechny hodnoty, abyste dostali velmi hrubé obecné hodnocení. Pokud má nějaká možnost neobvyklý výsledek, snažte se přijít na to, proč tomu tak je. U každé možnosti si řekněte „proč se můžu mýlit?“ a upravte své hodnocení. Tohle je velmi užitečná metoda, jak se zbavit předsudků.
4. Klíčové nejistoty. Jaká informace by mohla jednoduše změnit vaše hodnocení? Pokud byste měli odpovědět na jednu otázku, jak by zněla? Napište si ji. Například: Můžu dostat místo v Teach for America? Bavilo by mě programování? Jak naléhavá je globální chudoba v porovnání s otevřenou vědou?
5. Počáteční průzkum. Dokážete rychle vyřešit nějakou z těchto klíčových nejistot? Pokud si například nejste jistí, jestli by vás bavilo být datovým analytikem, můžete se s někým pobavit o tom, co taková práce obnáší? Můžete si o tom něco přečíst, například jedno z našich hodnocení?

V této chvíli už můžete mít jasného vítěze. Pokud ano, můžete přeskočit následující část. Většině lidí ale zůstane pár docela dobře vypadajících alternativ. A v tomto momentě je čas jít na průzkum.

 

Aplikujte tento proces na svou kariéru: zužte své možnosti.

Vezměte si seznam možností, který jste si udělali na konci části 2c a aplikujte na něj výše zmíněný proces. Měli byste skončit se seznamem 2–5 odpovědí.

Pokud chcete detailnější verzi procesu, podívejte se zde.

 

Jak vyzkoušet množství kariérních možností

Zde je návod, jak vyzkoušet možnosti z vašeho seznamu, aniž byste si překazili kariéru.

 

1. K prozkoumávání využijte přirozené příležitosti

V určitých obdobích vám dá společnost volnou ruku, abyste udělali něco náhodného:

• V letech mezi střední školou a univerzitou.
• O letních prázdninách během školních let.
• V univerzitních předmětech, které nejsou v rámci vaší hlavní specializace.
• V letech hned po vystudování – lidé neočekávají, že ve svých 21 letech budete vědět, co chcete dělat, takže z dlouhodobého hlediska vám neuškodí, když v takové chvíli zkusíte něco netradičního.

Využijte těchto možností, jak jen můžete, a zkoušejte různé slibné střednědobé možnosti.

 

2. Použijte „reset absolventa“

Zkoušet netradiční možnosti pár let po absolvování vysoké školy je v pohodě. Pokud pak studujete dále, je ještě méně důležité, co jste mezitím dělali. Přesněji:

• Můžete si dát pauzu rok nebo dva předtím, než půjdete na doktorandské studium, a do té doby, než ho absolvujete, pravděpodobně nebude záležet na tom, že jste nějakou pauzu měli.
• Někdy můžete využít magisterské studium k tomu, abyste se přeorientovali na jiný obor.
• Poradenské, finanční a mnoho korporátních společností bere lidi přímo z MBA programu, takže pokud máte možnost dostat se do MBA programu, může to být vaše šance.

 

3. Hledejte levné způsoby zkoušení vašich možností

Pokud chcete zkusit něco nového, pravděpodobně existuje způsob, jak to udělat levně. Pokud chcete například vyzkoušet nové odvětví, můžete zkusit online kurz nebo nezávislý projekt raději než úplně změnit pozici.

Pokud vaši kamarádi pracují v nějakém zajímavém oboru, poproste je, aby vám ukázali, jak vypadá jejich každodenní práce.

Pokud takovou možnost nemáte, zkuste oslovit cizí lidi z různých oborů – hodně lidí si rádo popovídá s někým, kdo se zajímá o jejich obor. Často se toho hodně naučíte už jen mluvením s takovými lidmi.

Pokud máte nabídku na zkušební pozici na pár měsíců, může to být výhodou, protože to znamená, že obě strany vynaloží úsilí, aby zhodnotily, jestli se pro danou pozici hodíte.

Začněte s těmi nejlevnějšími a nejlehčími testy, pak zapojujte více a více kroků s tím, jak roste vaše sebevědomí.

Často vidíme lidi vrhat se do drahých způsobů, jako je například absolvování magisterského programu, předtím, než udělají první snadnější kroky.

Pokud se například zajímáte o politické poradenství, můžete postupovat následovně:

1. Přečtěte si naše relevantní recenze kariér a udělejte si nějaký základní průzkum na internetu (1–2 h).
2. Promluvte si s kamarádem, který pracuje v think tanku, abyste zjistili, jestli je to pro vás to pravé (2 h).
3. Promluvte si se třemi dalšími lidmi, kteří pracují ve stejném oboru a přečtěte jednu až dvě knihy (20 h). Během toho taky najděte nejefektivnější cestu, jak se s e svými zkušenostmi do oboru dostat.
4. Vyhledejte si projekt, který může zabrat 1–4 týdny, jako je například dobrovolnictví v politické kampani nebo založení blogu o politické oblasti, na kterou se chcete soustředit. Pokud jste udělali předchozí krok, budete vědět, co je nejlepší.
5. Teprve teď uvažujte nad 2–12 měsíčním závazkem v podobě krátké pracovní stáže, praxe či postgraduálního studia.

V každém bodě znova zhodnoťte, jestli politika byla jedna z vašich nejslibnějších možností a pokud ano, teprve pak pokračujte k dalším krokům.

 

4. Vyberte si možnosti, které vám umožní experimentovat

Hledejte práci, která:

• vám umožní pracovat v různých odvětvích. Nezávislé (freelance) a konzultantské pozice jsou obzvláště dobré možnosti.
• vám umožní procvičit si řadu různých dovedností. Pozice v malých společnostech jsou na toto většinou ideální.
• vám umožní věnovat se i jiným věcem.

 

5. Hledejte taktické příležitosti, abyste si nechali otevřené možnosti

Například:

• Je mnohem těžší přejít z neziskového sektoru do korporátní sféry, než naopak. Takže pokud si nejste jistí, zkuste dřív korporátní svět.
• Po dokončení PhD musíte více méně hned pokračovat v akademii, pokud se chcete stát akademikem. Pokud si tímto nejste jistí, zkuste nějaké alternativy předtím, než se pustíte do PhD, raději než po jeho absolvování.

Správné pořadí zkoušení možností vám může dát více času na prozkoumávání.

 

6. Neustále budujte flexibilní kariérní kapitál

Prioritizujte možnosti, které vám dají cenný a flexibilní kariérní kapitál – dovednosti, kontakty, renomé, které vám budou užitečné v dalších budoucích povoláních. Pokud budete tento kapitál budovat, je v pořádku, že nemáte plán, protože pořád děláte něco pro svou budoucnost.

 

Jess – případová studie „80 000 hodin úplně změnilo způsob, jakým přemýšlím o své kariéře“

Jess před pár lety promovala z matematiky a filozofie. Zajímala ji akademie a chtěla studovat psychologii mysli, ale bála se, že tento obor bude mít malý vliv, a že akademie pro ni nebude vhodná.

Rok potom, co odpromovala, strávila několik měsíců prací ve financích. Nemyslela si, že ji to bude bavit, a taky že nebavilo, takže s klidem mohla tuto možnost eliminovat. Také strávila několik měsíců prací v neziskovém sektoru a čtením o různých odvětvích.

Co je nejdůležitější, mluvila s hodně lidmi, zvláště pak z oblasti akademie, o kterou se nejvíce zajímala. To ji nakonec dovedlo k tomu, že jí bylo nabídnuto PhD studium psychologie, zaměřené na zlepšení rozhodování tvůrců zákonů.

Během svého PhD absolvovala stáž v prestižním think tanku a začala psát o psychologii pro online deník.

Na konci svého PhD může pokračovat buď na akademii, nebo přepnout do politiky či psaní. Taky by se mohla vrátit k financím, nebo do neziskového sektoru. Ale to nejdůležitější je, že bude mít mnohem lepší obrázek o tom, jaké možnosti jsou pro ni nejlepší.

 

Aplikujte tento příklad na svou kariéru: jak prozkoumávat

1. Ke každé možnosti na svém zúženém seznamu si napište jeden způsob, jakým danou možnost vyzkoušet
2. Kdybyste chtěli vyzkoušet všechny body seznamu, jaké pořadí byste zvolili?
3. Pokud se chcete dozvědět více o rozhodování a predikcích, doporučujeme knihu Decisive od Chipa a Dana Heathových a knihu Superforecasting od Philipa Tetlocka.

 

Závěr

Rádi si představujeme, že na to, v čem jsme dobří, přijdeme sebereflexí, bleskovým pohledem. Ale takhle to nefunguje.

Když se jedná o výběr kariéry, myslete jako vědec: vytvořte a hodnoťte hypotézy spíše, než že se je budete snažit dopředu uhodnout.

Jistě máte nějaké návrhy, v čem byste mohli být dobří (hypotézy), které můžete otestovat (experimenty). Myslíte, že by vám šlo psaní? Tak začněte psát blog. Myslíte, že byste nesnášeli poradenství? Aspoň si promluvte s nějakým poradcem.

Pokud ještě neznáte své poslání nebo svou vášeň, je to normální. Je těžké předpovídat, jaká kariéra je pro vás ta vhodná, když stojíte na jejím začátku.

Místo toho jděte a zkoušejte věci. Budete se učit za chodu a směřovat krok po kroku ke kariéře, která vás bude naplňovat.

 

Z anglického originálu How to find the right career for you přeložila Johana Kapošváryová. 
From English original How to find the right career for you translated by Johana Kapošváryová.