Jak si najít tu pravou kariéru – část I.

Všichni víme, že je důležité najít si práci, ve které budeme dobří. Jak to ale udělat?

Standardní rada je přemýšlet nad tím dokola několik týdnů, dokud „neobjevíme svůj talent“. Někteří kariérní poradci nám ho pomáhají najít prostřednictvím testování našich zájmů a preferencí.

Jiní navrhují dát si rok pauzu (psali jsme), hluboce uvažovat, představovat si různé možnosti a snažit se přijít na to, co nás doopravdy motivuje…

Ale jak jsme se dočetli v předchozím článku, může trvat až desítky let, než se v něčem opravdu zdokonalíme.

Takže do značné míry jsou naše schopnosti spíše budovány, než „objeveny“. Darwin, Lincoln, JK Rowling a Oprah – tihle všichni byli nejdříve neúspěšní.

Pak se ale karta obrátila a začali ve svých oblastech dominovat.

Mimo to, mnoho výzkumů ukázalo, že je velmi těžké předpovědět, v čem budeme dobří. Obzvlášť pokud se řídíme svým instinktem. Navíc se ukázalo, že kariérní testy také nefungují.

Naopak, nejlepším způsobem, jak najít tu pravou kariéru, je udělat si průzkum – zjistěte, jaké jsou vaše možnosti, a vyzkoušejte je, dívejte se raději směrem ven než dovnitř.

Zde vysvětlíme proč a jak.

 

To hlavní:

• Průzkumy ukazují, že je velmi těžké přijít na to, v čem budete časem dobří, obzvlášť pouhou sebereflexí.
• Místo toho udělejte průzkum. Ty nejlepší možnosti promyslete a zkuste.
• Minimalizujte náklady spojené se zkoušením možností tím, že využijete prozkoumání jen těch nejlepších (např. roky mezi střední a vysokou školou), vyzkoušíte je v nejlepším pořadí (např. nejdříve korporátní sféra, potom nezisková), najdete levné způsoby testování vašich možností (např. budete součástí nezávislého projektu předtím, než si najdete práci na plný úvazek).
• Pokud potřebujete udělat konečné rozhodnutí, použijte systematický proces.
• Váš plán s postupem času upravujte. Myslete jako vědec testující zkoumanou hypotézu.

 

Být ve své práci dobrý je důležitější, než si myslíte.

Všichni se shodneme na tom, že je důležité najít práci, ve které budeme dobří. Ale my si myslíme, že je to ještě mnohem důležitější.

Dříve v tomto průvodci jsme mohli vidět, že většina úspěšných lidí má ve svém oboru velký vliv, takže pokud najdete práci, ve které budete excelovat, váš vliv pravděpodobně stoupne. Taky je pravděpodobnější, že budete šťastnější, dosáhnete působivějších úspěchů a získáte lepší pracovní kapitál.

A proto jsou osobní předpoklady jedním z klíčových faktorů při hledání práce. Můžete o tom přemýšlet jako o multiplikátoru všeho ostatního, takže rovnice dokonalé práce by mohla vypadat nějak takto:

O osobních předpokladech přemýšlíme jako o šanci na pracovní úspěch, pokud na něm pracujete.

Zdůrazňujeme „pokud na něm pracujete“, protože nejdůležitější je, jak si vedete dlouhodobě, ne jak dobří už jste.

Své dovednosti můžete zdokonalovat a stát se tak o hodně lepším, ale když se budete držet jen toho, co už umíte, omezí to vaše možnosti.

Nejlepší je ptát se „v čem se můžu stát opravdu dobrým?“.

Takže osobní předpoklad je důležitý. Ale jak zjistíte, co vám půjde nejlépe?

Snad máte alespoň nějaké nápady na dlouhodobé možnosti. Teď vysvětlíme, jak je zúžit a najít tu pravou kariéru.

 

TIP: Pokud chcete více nápadů na dlouhodobé možnosti, přečtěte si druhou část tohoto průvodce.

 

Proč nebude fungovat sebereflexe?

Výkon je nepředvídatelný.

Rady typu „dej na intuici“ nebo „následuj své srdce“ předpokládají, že dokážete dopředu pracovat na tom, v čem budete dobří. Ale vlastně to nedokážete.

Zde je nejlepší studie, jakou jsme mohli najít, která zkoumá předvídání výkonu na různých pozicích. Je to meta analýza selektivních testů zaměstnanců, představující stovky studií za více než 85 let. Zde jsou některé výsledky:

Typ selektivního testu	Korelace s výkonem (r)
Vzorové pracovní testy	0,54
IQ testy	0,51
Pohovory (strukturované)	0,51
Hodnocení spolupracovníků	0,49
Testy znalosti práce	0,48
Vyzkoušení si práce	0,44
Testy integrity	0,41
Pohovory (nestrukturované)	0,38
Pracovní zkušenost	0,18
Doba studia	0,1
Hollandův typ	0,1
Grafologie	0,02
Věk	– 0,01

Zaprvé, všimněte si, že žádný z uvedených testů nedopadl zvlášť dobře. Korelace 0,5 je značně slabá, takže i kdybyste se snažili předvídat výkon pomocí nejlepší dostupné techniky, většinou se „spletete“: zprvu špatně působící kandidáti budou nakonec podávat dobré výkony a naopak.

Kdokoliv, kdo již nabíral nějaké lidi, by vám to potvrdil.

A protože nabírání lidí je drahé, chtějí zaměstnavatelé, kteří ví přesně, co daná pozice obnáší, vybrat ty opravdu nejlepší kandidáty.

A když ani oni, s pomocí nejlepších dostupných testů, nejsou schopni dopředu říct, kdo si povede nejlépe, vy sami pravděpodobně nemáte šanci.

 

Neřiďte se svým instinktem.

Pokud byste se snažili předvídat svůj výkon dopředu, naslouchat instinktu není úplně ta nejlepší cesta. Průzkumy prováděné po několik dekád ukazují, že intuitivní rozhodnutí fungují pouze za určitých okolností.

Vaše intuice vám ihned napoví, jestli je na vás například někdo naštvaný. Je to proto, že náš mozek je biologicky napojen a upozorní nás, když se blíží nebezpečí.

Intuice může být přesná, pokud ji trénujete. Šachisté mají ohromně dobrou intuici ohledně tahů a je to právě proto, že ji trénují hraním mnoha podobných her a budují si tak smysl pro to, co funguje a co ne.

Intuitivní rozhodnutí jsou však chabá, pokud přijde na otázky typu: jak rychle bude společnost růst, kdo vyhraje fotbalový zápas a jaké známky dostane student?

V dřívějším článku jsme intuici viděli také jako chabý nástroj pro hledání toho, co nás dělá šťastnými. Je to proto, že náš netrénovaný instinkt dělá hodně chyb a ho vytrénovat tak, aby v zmíněných situacích fungoval lépe, je těžké.

Kariérní rozhodování je podobnější právě těmto příkladům než tomu se šachisty. Je těžké trénovat náš instinkt, když: (i) se výsledek našeho rozhodnutí dostaví až za dlouhou dobu, (ii) máme málo příležitostí ho trénovat, (iii) jde o neustále měnící se situaci.

Právě to je případ kariérního rozhodování: v životě děláme jen pár zásadních kariérních rozhodnutí, trvá roky, než vidíme výsledek a trh práce se neustále mění.

Tohle všechno znamená, že instinkt vám může poskytnout vodítka při hledání nejlepší kariéry. Může vám říct věci jako „téhle osobě nedůvěřuji“ nebo „tenhle projekt mě až tak nezajímá.“ Ale nemůžete se prostě jenom „řídit intuicí“.

(Pro více detailů se podívejte na náš přehled důkazů. Také doporučujeme fantastickou knihu Daniela Kahnemana Thinking Fast and Slow.)

 

Proč nefungují ani kariérní testy

Hodně kariérních testů je založeno na „Hollandových typech“ nebo podobné teorii. Tyto testy vás klasifikují jako jeden z typů, jako například „umělecký“ nebo „podnikavý“.

Poté jsou vám doporučeny kariéry, které se k takovému typu hodí. Můžeme však vidět, že mezi Hollandovým typem a výkonem je velmi slabá korelace.

Navíc jen stěží to má nějakou souvislost s pracovní spokojeností. A proto nedoporučujeme tradiční kariérní testy.

 

Co funguje na předvídání výkonu?

V tabulce jsou z hlediska předvídání výkonu nejlépe hodnoceny ty testy, které mají nejblíže k vlastnímu provádění práce (se zajímavou výjimkou IQ). To je něco, co se dalo očekávat.

Vzorový pracovní test je jednoduše provedení práce, jejíž výsledky vám ohodnotí někdo zkušený. Hodnocení spolupracovníků měří, co si o vašem výkonu myslí právě vaši spolupracovníci (a proto se dá použít jen pro interní povýšení).

Výsledky vyzkoušení si práce a testů znalosti práce jsou vcelku evidentní.

Klíčem k zjištění, v čem jste doopravdy dobří, je tedy zkoušení věcí. A to je první důvod, proč naše motto pro zjištění osobního předpokladu zní „jděte prozkoumávat“.

 

Abyste našli správnou kariéru, jděte na průzkum.

Abyste doopravdy přišli na to, v čem budete dobří, musíte se bavit s lidmi, vyhledávat a zkoušet různé věci. Čím blíž se dostanete k provádění určité práce, tím lépe.

Takže pokud se rozhodujete mezi nějakými možnostmi, věnujte nejprve čas jejich prozkoumání. U některých rozhodnutí nejde zase o tolik, takže nevyžadují moc pozornosti.

Ale kariérní rozhodnutí ovlivní roky vašeho života, takže by stálo za to věnovat mu dostatek času.

Nakonec budete muset jít a věci si vyzkoušet. Obzvláště pokud jste na začátku své kariéry, nebo jste velmi nejistí, zvažte vyzkoušení 2–4 dlouhodobých možností v průběhu 2–5 let.

Pokud chcete být například inženýr nebo spisovatel, můžete studovat inženýrství a jedno odpoledne v týdnu věnovat psaní blogu. Nezasekněte se v pouhých analýzách možností, aniž byste nějakou doopravdy zkusili.

Zkuste také jednu nebo dvě divoké karty, abyste si rozšířili obzory. Mohou to být neobvyklé možnosti, jako například život v zahraničí, účast na jedinečném projektu nebo práce v sektoru, ve kterém byste normálně nepracovali (například veřejný sektor, nezisková organizace, sociální podnik).

Proč „jít na průzkum“? – to se dozvíte v druhé části tohoto článku.

Z anglického originálu How to find the right career for you přeložila Johana Kapošváryová. 
From English original How to find the right career for you translated by Johana Kapošváryová.