14. Zář 2015 · Sebevzdělávání

Sedm rad pro větší zvídavost

Ian Leslie radí, jak být více zvídavý

Zvídavost je podle Iana Leslieho spojení inteligence, vytrvalosti a hladu po novinkách, to všechno dohromady. Psychologové by toto mohli nazvat jako shluk vlastností. Leslie ve své knize Curious: The Desire to Know and Why Your Future Depends On It (Zvídavost: Touha po vědění a proč na ní závisí vaše budoucnost) odhaluje sílu zvídavosti pomocí kombinace zábavných historek a shrnutí relevantního výzkumu z mnoha odvětví. Autor zdůrazňuje, proč je, jak stárneme a času je méně, ještě zásadnější než kdy dříve zůstat intelektuálně zvídaví. V tomto duchu jsem pro vás z Leslieho knihy vytáhnul nejdůležitější rady, jak můžeme pracovat na naší zvídavosti a přemýšlivosti.

13421955434_f039866d16

Photo Credit: Leo Reynolds via Compfight cc

1. Hodně čtěte a jděte za svými zájmy

John Lloyd byl velmi úspěšný televizní producent a režisér, až jednoho dne se začal setkávat s řadou neúspěchů. To ho uvedlo do deprese, se kterou se vyrovnával dovolenou, dlouhými procházkami a hltáním knih. Četl o Sokratovi a antických Aténách. Četl o magnetismu, renesanci a francouzských impresionistech. Neměl žádný řád ani plán, prostě následoval svou zvídavost, kamkoliv ho vedla. Všechno tohle čtení nakonec vyústilo v návrh BBC na kvíz show QI, kterou milují miliony diváků, protože dokáže udělat zábavným cokoliv, od aztécké architektury po kvantovou fyziku.

Vezměte si z toho ponaučení: B. F. Skinner řekl: „Když narazíte na něco zábavného, zkoumejte to a všeho ostatního nechte.“ Pocit, že nás něco baví, může fungovat jako neurologický signál, který nás dovede k plodným oblastem zkoumání.

2. Vytřibte si myšlenky díky nápadům ostatních

Na jedné straně deníku Leonarda da Vinciho je tento seznam úkolů.

Vezměte si z toho ponaučení: nejen, že Leonardovy zájmy byly velmi široké, ale z patnácti úkolů na seznamu minimálně osm zahrnovalo konzultaci s ostatními a dva vyžadovaly knihy ostatních. Montaigne napsal, jak cestování do různých krajů a zemí umožňuje „otesat a vytříbit naše mozky“ vůči ostatním a zdá se, že Leonardo byl dychtivý vytřibovat si mozek s co nejvíce lidmi.

3. Navštěvujte opravdová knihkupectví nebo knihovny a procházejte poličky

V době vyhledávání Googlem nemáme problém najít přesnou odpověď na otázku, ale je méně pravděpodobné, že šťastnou náhodou narazíme na informace nevztahující se k našemu dotazu. Návštěva knihkupectví nebo knihovny nám umožní setkat se s informacemi, které nám nediktuje struktura algoritmu. „Nedostatek náhodnosti činí inovace těžšími, protože inovace závisí na nečekaných střetnutích vědomostí a nápadů.“ Zvídavost je také o vybírání si. Je to o tom, které znalosti chceme zkoumat.

Ale opravdu zvídavá osoba ví, že nemůže vždycky vědět, o čem chce vědět víc. Když Larry Page řešil budoucnost svojí firmy, popsal dokonalý „vyhledávač“ jako ten, který „přesně ví, co myslím, a dá mi přesně to, co chci. Ale co když nevím, co chci?“

Vezměte si z toho ponaučení: zvedněte se od počítače a objevujte. Ekonom John Maynard Keynes jednou radil, jak se chovat v knihkupectví. „Knihkupectví není jako prodejna jízdenek, kde každý ví, co chce koupit. Do knihkupectví by měl člověk přijít s neurčitou představou, skoro jako ve snu, a volně počkat, na co mu padne zrak. Bloumat po knihkupectví a ponořit se do své zvědavosti by měla být odpolední zábava.“

4. Nebojte se klást hloupé dotazy

říká Mike Parker, generální ředitel společnosti Dow Chemical:

„Hodně špatného vedení vychází z neschopnosti nebo neochoty klást otázky. Sledoval jsem talentované lidi – lidi s mnohem vyšším IQ než mám já – kteří zklamali jako vůdci. Umí skvěle mluvit, s velkou mírou odbornosti, ale neumí se ptát. Takže zatímco se orientují na vysoké úrovni, nechápou, co se děje pod nimi. Někdy se bojí zeptat, ale neuvědomují si, že nejhloupější otázky můžou být velmi mocné. Můžou zahájit konverzaci.“

Vezměte si z toho ponaučení: buďte ochotní klást různé typy otázek, i ty, které se zdají hloupé.

5. Nacpěte si do hlavy co nejvíc faktů, nespoléhejte na Google

Video sira Kena Robinsona na TEDu „Do Schools Kill Creativity“ (Zabíjí školy kreativitu) má přes 4 miliony zhlédnutí. Ale Leslie tvrdí, že „Robinson to říká přesně naopak, když vykládá, že přirozená touha po učení začíná mizet, jakmile je dítě vzděláváno.“ Progresivní edukacionalisti jako Robinson označují současné znalosti jako nepřátele nových nápadů. Ale na nejzákladnější úrovni, všechny nové nápady jsou postaveny na starých. Pro vytvoření chytrého telefonu je třeba vědět něco o počítačích a telefonech.

„Romantizujeme dětskou zvídavost, protože milujeme jejich nevinnost. Ale kreativita se neobjeví z ničeho nic. Úspěšní inovátoři a umělci hromadí spousty znalostí, které můžou bezmyšlenkovitě použít. Když ovládnou svůj obor, můžou se soustředit na jeho změny. Míchají nápady a témata, vytváří nové analogie a spatřují neobvyklé vzorce, dokud nedosáhnou kreativního průlomu.“

„Každý, kdo se přestane učit fakta, protože je může vygooglit, se doslova dělá hloupým. Děti, které nejsou podporovány dospělými, aby si zapisovaly informace do dlouhodobé paměti, si ničí svůj potenciál a tvoří si překážku pro touhu po učení.“

Vezměte si z toho ponaučení: fakta nezabíjí kreativitu. Spíše kreativitu umožňují. Lidská paměť je stále dobrá pro kreativitu. „Digitální databáze zatím nemohou napodobit náhodnost, která umožnuje lidské mysli podvědomě vytvořit nové vzorce a spatřit silné nové analogie. Takové, které vedou k nejkreativnějším objevům. Čím více používáme Google místo paměti, tím méně živíme skvěle náhodnou kreativitu našeho podvědomí.

6. Buďte expert, který se zajímá o všechno

„Na trhu s talenty budou nejvíce žádanými vždy ti, kteří mohou nabídnout méně běžnou odbornost. Ale mít široké spektrum znalostí také roste na ceně. Tyto dva trendy jsou v rozporu. Měli byste se zaměřit spíš na objevení své trhliny na trhu nebo rozšířit základnu znalostí?“

„Myslitelé s největší šancí prosperovat jsou a budou míšenci… Ve vysoce soutěživém světě zaměřeném na informace je klíčové umět jednu nebo dvě velké věci a umět je do hloubky, detailněji než soukmenovci. Ale abyste opravdu podnítili tuto znalost, musíte být schopni přemýšlet o ní z mnoha nesourodých perspektiv a být schopní plodně spolupracovat s lidmi s jinou specializací.“

Vezměte si z toho ponaučení: Leslie píše: „Nesouhlasím s těmi, kdo tvrdí, že internet nás dělá hloupými. Jediné, co tě dělá hloupým nebo nezvídavým, jsi ty.“ Neviňte internet za svůj nedostatek zvídavosti. Používejte ho tak, abyste získali jak hloubku, tak šířku.

7. Nesoustřeďte se jen na hádanky a záhady

„Odborník na bezpečnost a tajné služby Gregory Treverton jednou poukázal na užitečný rozdíl mezi hádankami a záhadami. Hádanky mají jednoznačné odpovědi… Jakmile najdete chybějící informaci, už to není hádanka. Frustrace, kterou jste cítili při hledání odpovědi, je nahrazena uspokojením… Záhady jsou temnější, méně uhlazené. Kladou otázky, které nemohou být jednoznačně zodpovězeny, protože odpovědi často závisí na velmi komplikovaných a propojených okolnostech, známých i neznámých.“

„Hádanky dávají uspokojení z odpovědí, i když úplně minete cíl. Společnost nebo organizace, která přemýšlí pouze v řádu hádanek, je ta, která se soustředí na stanovené cíle, spíše než na možnosti, které nemůže spatřit.“

Vezměte si z toho ponaučení: Leslie tvrdí, že záhady mají delší život než hádanky a uvádí příklad se Shakespearem. Shakespeare si běžně upravoval děj příběhu podle sebe do poloviny 90. let 16. století. V té době zemřel jeho syn a Shakespeare začal odstraňovat podstatné zvraty ze struktury vyprávění, což vytvořilo větší záhadnost, jelikož ne všechno se dalo logicky vysvětlit jako v hádance. Tohle také platí ve vědě. Jak poznamenal Einstein: „Nejkrásnější prožitky jsou záhadné… Záhada je zdroj pravého umění a vědy.“

Z anglického originálu Seven Ways to Be More Curious přeložila Lucie Lotková.

Jonathana Waiho můžete sledovat přes Twitter, Facebook, nebo G+. Pro více informací o projektu Finding the Next Einstein: Why Smart is Relative jděte sem.

Share Button

Články