16 kariérních rad, které bych rád dostal ve 25

V budoucnosti, až nám bude 50, dostaneme každý jednu jedinou možnost vrátit se v čase a promluvit si se svým 25letým já.

Cestování v čase bude drahé a náročné, takže každý bude mít jen jeden výlet. Co kdybychom se opravdu mohli vrátit? Co bychom svému mladému já řekli? Jakou radu bychom si předali?

Často si přeju, abych něco takového mohl udělat. Byť jenom jednou. Pro případ, že se někdy podaří sestrojit stroj času, jsem sepsal rady ohledně kariéry, které bych předal svému 25letému já.

 

1. Kariéra je maraton, ne sprint

Zvolněte tempo. Když jste mladí, máte tendenci být netrpěliví. Až budete starší, uvědomíte si, že opravdu není kam spěchat.

K životu a kariéře, která by ten život vyplnila a zaplatila účty, musíte přistupovat z dlouhodobého hlediska. Pokud budete divočit, zprotivíte si to, co jste dříve měli rádi.

Nechte si čas na vydechnutí a vlastní růst. Věci přijdou samy, pokud budete pracovat tvrdě a budete věnovat čas sebezlepšování.

Pokud jste neustále ve spěchu, jste jen unavení a jako bez duše. Je v pořádku dát si na čas, zpomalit. Uvidíte tak věci, kterých jste si dříve ani nevšimli.

 

2. Většina úspěchu pramení z opakování, nikoliv z nových věcí

Pamatuji si, že mi tohle řekl kadeřník Stefan Ackerie v roce 2003. Upřímně, nikdy předtím jsem o tom nepřemýšlel.

O pár let později vyšla kniha Outliers od Malcolma Gladwela, která tvrdila, že abyste byli v něčem opravdu dobří, musíte nad tím strávit 10 000 hodin.

Přesně to platí například pro the Beatles a jejich koncertování v Hamburku, nebo pro Billa Gatese, který s počítači strávil více času než kdokoli jiný, i když to pro něj někdy nebylo vůbec lehké.

Poučení, které z toho plyne, je, že byste se měli nejdříve zdokonalit v tom, co už umíte, a až potom se vrhat do nových věci.

Opravdové odborné znalosti nejsou jen pro vyvolené. Málokdo má super schopnosti. Většinou jsou to vytrvalí, trpěliví lidé, kteří se dívají na věc z dlouhodobého hlediska. Také milují to, co dělají.

Pokud něco takového najdete, nenechte si to utéct.

 

3. Kdyby byla práce opravdu tak úžasná věc, všichni boháči by byli zaměstnaní

Dalo by se říct, že téměř nikdo si na své smrtelné posteli nebude stěžovat na to, že nestrávil dostatek času v práci. To se zdá jako jasná věc.

A přesto dopouštíme, aby nás různé okolnosti a vcelku triviální záležitosti zdržovaly od důležitých okamžiků, jako jsou třeba sportovní dny s dětmi ve škole nebo předávání odznáčků dětem za pomoc při sbírání odpadků.

Kéž by mi někdo vštěpoval takové priority, když mi bylo 25. Pamatuji si každý sportovní den a předávání diplomů, které jsem zmeškal. Proč jsem u toho nebyl, si však nepamatuji.

 

4. Nestavte kariéru na první místo, když jsou vaše děti malé

Pokud máte dovednosti, odhodlání a vášeň, kariéra se o sebe nějak postará. V dlouhodobém měřítku opravdu nezáleží na tom, jestli na pár let trošku zvolníte a na prvním místě budete mít své děti.

Tohle by mělo platit pro muže i ženy. Minulý týden jsem se díval na nějaká videa mých dětí, když byly malé, a uvědomil jsem si, znova, že tito malí človíčci už neexistují, alespoň ne v takové formě.

Vyrostli z nich hrdí dospěláci, ale maličkými človíčky se zvídavýma očima byli jen tehdy.

Pokud promrháte tento čas tím, že budete do noci v práci, dohánět deadline a psát reporty, nikdy to nebudete moct vrátit zpátky.

Dětství je prchavé, máte pouze jednu šanci ho se svými dětmi prožít.

Také vám může uniknout příležitost se něco naučit. Děti vás naučí mnohem více, než vy naučíte je. Dají vám druhou šanci vidět svět poprvé, jejich očima.

A budete se divit, co všechno vám v tom životním shonu uniká. Držte se těchto chvílí, dokud můžete.

 

5. V práci se vždy chovejte, jako by vám bylo 35

Před pár lety mi tuto radu dala personální specialistka. Myslela tím, že když jste mladí, nemáte se na pracovišti chovat jako novicové.

Pokud jste chytří a kompetentní, projevte se a dělejte cokoliv, co dokážete dělat vyspěle. Podobně, když jste starší, nechovejte se tak. Přistupujte ke své práci s mladistvým elánem.

Podle citátu známé písně Franka Sinatry: „Je vám 35 a jsou to báječná léta“.

 

6. Management je o lidech, ne věcech

Je jednoduché věřit tomu, že jsou všichni lidé stejní, každý den se chovají stejně a podávají stejné výkony. Takto ale lidé nefungují.

Business guru Jack Welch říká, že 20 % pracovníků jsou lidé, kterým se vede velice dobře, 10 % pracovníků jsou lidé, kterých byste se měli zbavit, a zbylým 70 % zaměstnancům se daří prostě dobře.

Problém je právě těch 70 %. Většina manažerů chce všechny zaměstnance v horních 20 %. Pozor, nemyslete si, že těch 70 % podává podprůměrné výkony.

Nesmíme přehlížet schopnosti většiny a vyzdvihovat pouze super schopnosti elity. Jako manažeři neřídíme věci, ale podporujeme lidi a snažíme se z nich dostat to nejlepší.

 

7. Pozorně naslouchejte ostatním

Není tak těžké si myslet, že jako jedinci víme všechno. Nevíme. Jako skupina jsme mnohem mocnější. Musíme se naučit opravdu spolupracovat a opravdu naslouchat názorům ostatních.

A musíme se ptát svých lidí jako první.

Strašně moc manažerů a firem dělá tu chybu, že žádají externí konzultanty o pomoc a potom se snaží implementovat jejich doporučení mezi své zaměstnance.

Skoro v každém případě jsou to právě vaši zaměstnanci, kteří nejlépe vědí, co zlepšit či změnit.

Nenechme se zaslepit všedností. Někdy to, co potřebujeme, máme blíž, než si myslíme.

 

8. Nikdy nepracujte pro hulváty

Život je příliš krátký na to, abyste tolerovali příšerné šéfy. Pokud zjistíte, že pro někoho takového pracujete, tak pokud zrovna netrpíte hlady, začnete se poohlížet po novém místě. Okamžitě.

Dáte tím svému šéfovi co proto. Tím, že dáte výpověď.

 

9. Uvědomte si, že vaši spolupracovníci jsou jen lidi a mají určitou emoční kapacitu

Opravdu si přeju, abych si tohle uvědomil dřív. Teď je mi jasné, že lidé mají určitou emoční kapacitu.

Pokud se děje něco náročného v jejich osobním životě, zbývá jim omezená kapacita na řešení problémů v práci.

Téměř ve sto procentech případů, se kterými jsem se setkal, kdy lidé nepodávali takový výkon v práci jako obvykle, to nemělo co dočinění s prací.

Pokud mají dobří pracovníci problémy, manažeři a společnost se o ně musí postarat. Měla by to být taková osobní mise.

Pokud se naučíme pomáhat lidem, když to nejvíce potřebují, stane se z nás silnější komunita a zaujmeme lidi způsobem, který jsme si pravděpodobně ani nedokázali představit, když jsme byli mladí.

Znovu zapojený a motivovaný zaměstnanec je nejvýkonnějším článkem společnosti. Stane se z něj lepší verze sama sebe, aniž by do sebe potřeboval lít litry energetických nápojů.

 

10. Nespolupracujte jen se svými vrstevníky

Pozor na syndrom nadějného mládí. Bystří, mladí lidé mají tendenci bavit se s dalšími mladými lidmi a navzájem si užírají svou energii.

Starší je vnímají jako „nadějné mladé věci“, které dávají jistotu, že budoucnost je v dobrých rukou. Argghhh. Kolikrát už jste něco takového slyšeli?

Ve skutečnosti může být takovéto sdružování mladých omezující pro ně samotné. Takoví chytří dvacátníci by měli spolupracovat i se staršími lidmi.

Vlastně by se měli setkávat s různými mentory a úspěšnými lidmi, kteří jim můžou otevřít dveře a pomoct nastartovat kariéru.

A podobně by ani starší úspěšní lidé neměli vysedávat v ušmudlaných hospodách a vzpomínat na staré dobré časy.

Měli by proaktivně vyhledávat přítomnost šikovných mladých lidí, kteří by je mohli vytrhnout z jejich komfortní zóny a otevřít jejich mysl novým nápadům.

 

11. Oslavujte kulturní rozdíly pracoviště

Jednou z velkých chyb, které v Austrálii děláme, je to, že nedokážeme adekvátně docenit hodnotu zámořské zkušenosti a také lidi z různých kultur.

Rozmanitost přináší na pracoviště bohatost, ze které plynou výhody všem. Zámořská zkušenost je opravdová zkušenost.

Měli bychom přijmout každou příležitost, abychom vměstnali nové myšlení do naší práce.

 

12. Nepospíchejte s porozuměním vašemu byznysu

Líbí se mi příběh o prezidentu JF Kennedym a jeho návštěvě NASA, během níž se zeptal uklízeče, co je jeho prací. Uklízeč odpověděl, že posílá rakety na měsíc.

Všichni bychom se měli cítit jako část toho, co naše společnost dělá. Měli bychom si dát na čas a být součástí toho velkého obrázku a vždy se cítit propojení se skutečnými cíli naší společnosti.

 

13. Neodkládejte práci v zahraničí

Geografie dnes pomalu ztrácí na významu. Všichni jsme obyvateli jednoho světa.

Prezident Obama zmínil během projevu na univerzitě v Queenslandu, že se svět zmenšuje a dokonce že Pacifický oceán je jen jezero.

Pokud dostanete šanci pracovat v zahraničí a toužíte po tom, jeďte. Nikdy nebude ten správný čas.

A vždycky litujeme mnohem více věcí, které jsme neudělali, než těch, které jsme udělali.

 

14. Pracujte v kanceláři, kde máte kamarády

V práci strávíte hodně času. Měli byste pracovat s lidmi, které máte rádi. V různých průzkumech se objevuje otázka, jestli mají lidé v práci svého „nejlepšího přítele“.

Dříve jsem byl vůči tomu skeptický. Teď jsem si ale uvědomil, že práce je mnohem lepší, když jste mezi přáteli.

Nejšťastnější lidé jsou ti, kteří dělají věci, které milují, s lidmi, které mají opravdu rádi.

Jo a ještě, pokud zjistíte, že jste nastoupili do práce, kterou nesnášíte, odejděte. Vaše kariéra pár dobře myšlených odboček a chyb snese.

 

15. Nikdy neobětujte osobní přesvědčení kvůli práci

Rozhodující pro spokojenost v práci je uvědomění si vlastních hodnot.

Pokud pracujete někde, kde jsou zpochybňovány vaše osobní přesvědčení a hodnoty, vypadněte odtamtud, jak nejrychleji můžete. Když něco nesedí, pracovníci jsou vynervovaní.

Pokud se necítíte dobře, asi to není ono.

 

16. Uvědomte si, že selháním se učíte

Ač to může znít bizarně, selhání není neúspěch. Vědci ukazují, že je to pouze část procesu eliminující neúspěšné možnosti.

Abych nesprávně citoval Woodyho z Toy Story, když uděláme pár chyb, neselžeme, jen padáme – ve velkém stylu. I princezna z pohádky ví, že musí políbit několik žab, než najde svého prince.

Thomas Edison to řekl nejlépe: „Neselhal jsem. Jen jsem přišel na 10 000 způsobů, kterými to nejde.“

Pokud se bojíme selhání, máme tendenci zaujímat minimalistický přístup, co se týče naší kariéry a příležitostí kolem nás. Riskujte trošku.

Někdy je velkolepé selhání tím nejlepším důkazem, že žijeme, jsme lidi a myslíme to vážně s úsilím o něco mimořádného. Není žádná výhoda v tom být obyčejný, když lze být zapamatovatelný.

Teď pojďme zapracovat na tom stroji času.

Napsal Shane Rodgers. Z anglického The career advice I wish I had at 25.