Minulý podzim, během posledního ročníku na střední škole, jsem začala pracovat pro UnCollege. Pomáháme lidem převzít zodpovědnost za své vzdělání, ať už to znamená jít v rámci takové cesty na vysokou školu, nebo ne. Pro UnCollege jsem začala pracovat z důvodu mé frustrace z nečinnosti, kterou ve vás střední škola pěstuje. Studenti se do školy nechodí vzdělávat. Chodí se tam „nechat něco naučit“.

Ironií je, že i já jsem posílala přihlášky na vysoké školy. Očekávalo se to totiž ode mě. Co se týká známek a výsledků testů, patřila jsem mezi nejlepší studenty. I když se mi dařilo na první pohled velmi dobře, věděla jsem, že mi něco chybí. Byla to schopnost naučit se něco na vlastní pěst.

Co se ve školách neučí

Školy se pyšní, jak vybavují své studenty novými pomůckami, jako jsou tablety a počítače. Problém ale je, že už nás pak nikdo nevede k tomu, abychom je i používali. Místo toho nás před nimi chrání a doporučují nám zůstat u starých dobrých učebnic a výpisků na úkor využití nepřeberného množství online zdrojů.

V reálném životě to tak ale nefunguje. Jedině ve škole vám všechno, co potřebujete vědět, naservírují přímo pod nos. V práci po vás budou chtít, abyste si na věci přicházeli sami. Dostanete přístup k internetu na provedení základní rešerše, budete brainstormovat nad řešením, a to pak následně implementujete do praxe.

Jde o to, že tři zásadní rozhodnutí  – „Co se potřebuji naučit?“, „Proč se to potřebuji naučit?“ a „Jak se to chci naučit?“ – činí za dnešní studenty někdo jiný. Potřebujeme se dostat zpátky do velení.

Rozhodovat se sám za sebe

V přihláškách jsem psala o svých nadějích pro náš školský systém. Letos na jaře jsem dostala zelenou od školy mých snů – od Stanfordu. S radostí jsem souhlasila s nástupem, ovšem až poté, co si vyberu své studijní volno.

Rozhodla jsem se převzít zpět kontrolu nad svým vzděláním tím, že do školy NENASTOUPÍM. Alespoň prozatím. Tohle rozhodnutí se mým rodičům, kteří mají oba PhD, ze začátku moc nelíbilo. Očekávali, že hned po absolvování nastoupím na prestižní univerzitu. Myšlenkou volna po střední škole se vůbec nezabývali. Obávali se, že bych díky tomu zůstala pozadu.

Vysvětlila jsem jim, že rok volna mi ve skutečnosti s pobytem na univerzitě pomůže, jelikož budu díky němu víc připravená. Až půjdu na Stanford, chci být eso. Zkušenosti ze skutečného světa mi dají rozhled, a tím i potřebné sebevědomí.

Na závěr jsem jim řekla, že nechci jen projít klasickou cestou v rámci daného studijního programu. Chci pochopit, jak přistupovat k učení se efektivnějším způsobem. To vyžaduje, abych nejdříve dokázala po svém odpovědět na otázky co, proč a jak se chci naučit. A k tomu plánuji využít online platforem.

Internet jako nástroj učení

Lidé v mém věku jsou online neustále. Většinou je to bohužel spíš  ztráta času, než že by to něco kloudného přineslo. Ale co když to můžeme změnit? Co kdyby se každý student rozhodl internet využít k učení?

Školy nás neučí, jak využívat internet tímto způsobem. To by nás ale nemělo odradit od záměru přijít si na to sami.

Uvádím zde tři platformy, které osobně používám během svého studijního volna. Vytvořila jsem si tabulku, která mi pomáhá vizualizovat si, co a proč se učím. Otázku „jak“ už mám vyřešenou: používám internet.

(Nemám osobně žádnou spojitost s kteroukoli z těchto platforem a vy je v žádném případě nemusíte používat, pokud nechcete. Jedná se jen o ukázku toho, jak mohou taková klíčová rozhodnutí ohledně vlastního studia vypadat. Každý si na ně ale musí odpovědět sám. Pro širší seznam možností doporučuji podívat se na stránku zdrojů UnCollege.)

Co Proč
Treehouse: Online platforma vyučující programování a další technické dovednosti. Abych získala znalosti. Programování je klíčová dovednost v 21. století a já se ji chci naučit.
Degreed Online platforma, kde si vedete portfolio svého vzdělávání. Abych předvedla své vzdělání. Místo toho, aby mi někdo jiný certifikoval znalosti, udělám to sama.
Meetup: Online platforma, která pomáhá s potkáváním stejně smýšlejících lidí. (Cz varianta: Srazy.info) Abych rozšířila svou síť kontaktů. Chci se seznámit s dalšími lidmi, kteří se rádi sebe-vzdělávají.

Pár myšlenek na závěr

Bez ohledu na to kolik vám je let, jaké máte koníčky nebo kde studujete, je důležité učit se neustále něco nového. A ještě důležitější je, abyste se vy sami rozhodli, co, proč a jak se budete učit. Pro zodpovězení těchto otázek je internet skvělé místo, kde můžete s hledáním začít.

Tvorbou vlastní tabulky si můžete snadno naplánovat svoji univerzitní zkušenost za pomocí nástrojů nalezených na internetu. Tuto cestu si vybralo mnoho hackademiců ( tak jak jim říkáme u nás v UnCollege). Pro ostatní, mezi něž patřím i já, je studium díky využití online zdrojů především dobře investovaný čas. Především z dlouhodobého hlediska.

Vložit komentář