28. Lis 2016 · Osobní rozvoj

Nejdůležitější otázka vašeho života

Všichni se chtějí cítit dobře. Chtějí bezstarostný, šťastný a jednoduchý život. Zamilovat se, užívat si úžasného sexu a vztahů, vypadat perfektně, vydělávat peníze, být populární, respektovaný a obdivovaný, prostě totální borec.

Všem by se to líbilo – je jednoduché chtít něco takového.

Když se vás zeptám: „Co od života čekáte?“ a vy odpovíte něco jako: „Chci být šťastný, mít velkou rodinu a práci, kterou budu dělat rád,“ je zřejmé, že to v podstatě ani nic neznamená.

Zajímavější otázka, nad kterou jste dříve pravděpodobně vůbec nepřemýšleli, je, jakou bolest ve svém životě chcete? Pro co jste ochotni trpět? Zdá se, že právě tohle je pro váš budoucí život směrodatné.

Každý chce mít perfektní práci a být finančně nezávislý – ale ne všichni chtějí trpět 60 hodin práce týdně, dojíždění, nesnesitelné papírování, korporátní hierarchii a nekonečné kancelářské kóje. Lidé chtějí být bohatí bez rizika, bez obětování, bez odložení radosti – což je nutné k akumulaci bohatství.

Každý chce mít úžasný sex a báječné vztahy – ale ne každý je ochotný projít si všemi těmi rozhovory, trapnými tichy, pocity ublížení a emocionálními psychodramaty. A tak se usadí. Usadí se, přemýšlí: „Co kdyby?“ léta a léta, dokud se otázka: „Co kdyby?“ nezmění na: „To bylo ono?“ A když přijdou právníci domů, a ve schránce najdou šek na alimenty, ptají se „Kvůli čemu to bylo?“ Když ne kvůli sníženým standardům a očekáváním před 20 lety, tak kvůli čemu?

otazka3

Štěstí totiž vyžaduje úsilí. Pozitiva jsou vedlejším efektem zvládání negativ. Negativním záležitostem se můžete vyhýbat jen tak dlouho, dokud se řvoucí neprobudí zpět k životu.

Potřeby lidských bytostí jsou v jádru více méně podobné. Zvládnout pozitivní zkušenost je jednoduché. Jsou to právě negativní zkušenosti, se kterými všichni zápasíme. A proto není náš životní úspěch determinován dobrými pocity, po kterých toužíme, ale právě těmi špatnými, které jsme ochotni a schopni utrpět na cestě k těm dobrým.

Lidé chtějí výbornou kondičku. Ale tu nezískáte, dokud neoceníte bolest a fyzickou zátěž, která přichází s hodinami strávenými v tělocvičně, pokud si teda radši nepočítáte kalorie a váhu u jídla, které jíte, a nevadí vám plánovat si život v malých porcích.

Lidé chtějí založit svůj vlastní byznys nebo být finančně nezávislí. Ale nebude z vás úspěšný podnikatel, dokud nenajdete způsob, jak ocenit riziko, nejistotu, opakované prohry a nekonečné hodiny strávené nad něčím, o čem ani nevíte, jestli to bude mít úspěch.

Lidé chtějí partnera, někoho do manželství. Ale nezaujmete někoho skvělého, aniž byste si prošli emočními turbulencemi, které doprovází bouřlivé reakce, nárůst neuvolněného sexuálního napětí, tupé zírání na mobil, který nikdy nezazvoní. Všechno je to součástí hry lásky. Nemůžete vyhrát, pokud nehrajete.

Determinantem vašeho úspěchu není: „Co si chcete užít?“ Otázkou je: „Jakou bolest chcete snést?“ Kvalita vašeho života není dána kvalitou vašich pozitivních zkušeností, ale kvalitou těch negativních. A abyste se s nimi naučili vyrovnávat, naučte se vyrovnávat se s životem.

Existuje spousta mizerných rad říkajících: „Prostě to musíš chtít dostatečně!“

Každý chce něco. A každý chce něco dostatečně. Jen si nejsme vědomi toho, co chceme, nebo spíše toho, co chceme dostatečně.

Pokud totiž v životě chceme výhody něčeho, musíme také znát jejich cenu. Pokud chcete vypracované tělo, musíte chtít pot, bolest, brzká rána a bolesti z hladu. Pokud chcete jachtu, musíte chtít pracování dlouho do noci, riskantní pracovní rozhodnutí a pravděpodobnost, že naštvete tisíce lidí.

Pokud se vám stává, že něco chcete, měsíc za měsícem, rok za rokem, a nic se nestane, nikdy se nepřiblížíte ani o kousek, tak možná to, co doopravdy chcete, je fantazie, ideál, obrázek a falešný slib. Možná to, co chcete, není doopravdy to, co chcete, jen si to chtění užíváte. Možná to nechcete vůbec.

Někdy se ptám lidí: „Jak chcete trpět?“ Dívají se pak na mě, jako bych spadl z višně, ale ptám se, protože ta otázka řekne mnohem víc než otázka na touhy a fantazie. Protože si musíte něco vybrat. Nemůžete žít bezbolestným životem. Všechno nemůže být jen růžové. Konec konců to je ta těžká otázka, na které záleží. Otázky ohledně potěšení jsou lehké. A většina z nás na ně má podobné odpovědi. Ptát se na bolest je mnohem zajímavější. Co je ta bolest, kterou chcete podstoupit?

Odpověď na tuto otázku vám opravdu pomůže někam se posunout. Je to otázka, která může změnit váš život. To je to, co dělá mne mnou a vás vámi. To je to, co nás definuje, rozděluje, a nakonec svádí dohromady.

Většinu svého mládí jsem snil o tom, že se stanu hudebníkem – konkrétněji rockovou hvězdou. Jakoukoliv písničku jsem slyšel, vždycky jsem zavřel oči a přestavoval jsem si sebe na pódiu před řvoucím davem, které hltalo má kytarová sóla. Tyto představy mě zaměstnaly někdy až na hodiny. Snil jsem o tom i na vysoké, a dokonce i po tom, co jsem odešel z hudební školy a přestal hrát. Ale ani tehdy to nebyla otázka jestli, ale kdy budu před řvoucím davem hrát. Vyčkával jsem na svůj okamžik, než do uskutečnění svého snu investuji dostatečné množství času a úsilí. Nejprve jsem musel dokončit školu. Potom jsem musel vydělávat. Potom jsem si musel najít čas. Potom… a potom nic.otazka5

Ačkoliv jsem o tomhle snil více než půlku svého života, můj sen se nikdy nestal skutečností. Zabralo mi to hodně času a hodně negativních zkušeností, abych konečně zjistil proč: Vlastně jsem to ani nechtěl.

Zbožňoval jsem ten výsledek – já, na pódiu, řvoucí dav, fakt válím a do své hudby si vylívám srdce – ale nezbožňoval jsem ten proces. A proto jsem selhal. Opakovaně. Sakra, ani jsem se dostatečně nesnažil selhat. Stěží jsem se vůbec snažil.

Každodenní dřina cvičení na kytaru, logistika hledání skupiny a zkoušení, organizování koncertů a přimění lidí, aby opravdu přišli a zajímali se. Prasklé struny, vybuchnutý zesilovač, tahání dvaceti kil na zkoušky a zase domů bez auta. Je to taková snová hora a kilometrová cesta na její vrchol. A trvalo mi dlouho, než mi došlo, že lezení nemám moc rád. Jen jsem si rád představoval ten vrchol.

Okolí by mi řeklo, že jsem nějakým způsobem zklamal sám sebe, že se vším seknu, nebo jsem nula. Self-help by mě označilo buď za nedostatečně odvážného, odhodlaného, nebo že si dost nevěřím. Podnikatelská/startup sféra by mi řekla, že jsem od svého snu utekl a poddal se pohodlnosti. Řekli by mi, ať udělám čestné prohlášení, nebo se připojím k mastermind skupině, nějak se projevím nebo něco.

Ale pravda je mnohem méně zajímavá: Myslel jsem si, že něco chci, a ukázalo se, že ne. Konec příběhu.

Chtěl jsem odměnu, ale ne úsilí. Chtěl jsem výsledek, ne proces. Zbožňoval jsem pouze vítězství, ne bitvu. A život takto nefunguje.

Determinují vás hodnoty, pro které jste ochotni trpět. Lidé, kteří jsou ochotni trpět v posilovně, jsou ve skvělé kondici. Lidé, kterým nevadí pracování do noci a korporátní prostředí, to někam dotáhnou. Lidé, kteří jsou ochotni trpět stres a nejistotu života umělců, jsou právě ti, kteří ho žijí a vytváří.

Tohle není o vůli nebo odhodlání. Není to další napomenutí typu „bez práce nejsou koláče“.

otazka4

Je to ta nejjednodušší a nejzákladnější složka života: naše snaha determinuje náš úspěch.

Takže se, můj příteli, pěkně snaž.

 

Anglický originál The Most Important Question of Your Life napsal Mark Manson, přeložila Johana Kapošváryová.
English original The Most Important Question of Your Life written by Mark Manson, translated by Johana Kapošváryová. 

Share Button

Články