05. Čvn 2016 · Osobní rozvoj

Naučte se, co máte ignorovat, a zlepšíte svou soustředěnost

Nejprve se zastavte a určete, co vás rozptyluje. Pak se cíleně snažte to vytěsnit. To by vám mohlo pomoct lépe se soustředit.

[Původní článek „The incredible power of ignoring everything“ napsala Ana Swanson. Original English text „The incredible power of ignoring everything“ written by Ana Swanson.]

Fjodor Dostojevskij, ruský autor z 19. století, jednou uložil svému bratrovi zvláštní výzvu: Teď nemysli na ledního medvěda. „Zkuste si to sami – nemyslet na ledního medvěda, a uvidíte, že ta zpropadená věc se vám bude v myšlenkách vracet každou minutu,“ píše Dostojevskij ve svých Zimních zápiscích o letních dojmech.

Od té doby si lidé lámou hlavu nad tím, co se děje v našem mozku, když se záměrně snažíme něco ignorovat. Můžeme skutečně uspět v ignorování určité informace – a zlepšit tak svoji soustředěnost? Anebo spíše snaha něco ignorovat neustále svádí náš mozek zpět k dané věci, což v něm jen zabírá místo tak jako Dostojevého lední medvěd?

Psychologický výzkum byl dříve nejednotný. Ale nový článek vědců z Johns Hopkins University přehodnocuje tuto debatu a naznačuje, že pokud se naučíme ignorovat určité věci, pomůže nám to se lépe soustředit.

Tenhle jednoduchý úkol si můžete vyzkoušet sami s kvízovým videem níže. Když zjistíte, co máte ignorovat, pomáhá vám to zrychlit vaše hledání?

Samozřejmě, že lidé jsou schopni rychleji najít to, čehož vzhled dobře znají – své klíčky od auta, známou osobu v davu. Ale výzkum naznačuje, že rychleji a účinněji hledáme také pokud víme, jak věci nevypadají.

Výzkum má důsledky zejména pro ty, jejichž práce spočívá v procházení a skenování vizuálních informací. Jedná se například o radiology, kteří na rentgenu hledají nesrovnalosti, nebo o bezpečnostní pracovníky na letišti, kontrolující zavazadla. Ale potenciální důsledky má výzkum také pro lidi, co se chtějí naučit ignorovat každodenní rozruch a účinněji se soutředit v práci nebo ve škole – anebo snad jen najít svoje klíčky od auta.

Vědci z Johns Hopkins University ve svých experimentech nechali lidi hledat na monitorech konkrétní písmena určité barvy, použili tedy koncept mírně odlišný od toho ve videu výše. Některým účastníkům bylo řečeno, jakou barvu nebo jaké písmeno mají ignorovat, zatímco některým nebyly poskytnuty žádné takové informace.

„Informace o tom, co ingorovat, zpočátku reakce lidí zpomalovala,“ řekl Corbin Cunningham, vedoucí výzkumu. Ale když barva necílového písmene zůstala stejná po několik intervalů, lidé se rychle naučili informaci využít. Po krátké době už byli ti, kteří věděli, jakou barvu nebo písmeno mají ignorovat, schopni požadované písmeno najít rychleji, než druhá skupina.

Vědci pak experiment opakovali s větší skupinou subjektů a mnohem větším počtem objektů, ze kterých měli účastníci vybírat – z 12 písmen. V některých pokusech měla polovina písmen barvu, o které bylo účastníkům předem řečeno, aby ji ignorovali. Tito účastníci pak zvládli pokusy mnohem rychleji než ostatní, kteří neměli o barvách žádné informace, nebo než ti, kteří věděli jen o ignorování menšího počtu písmen. „Cena za to, že něco ignorujete, je mnohem menší, pokud můžete ignorovat více různých prvků,“ říká Cunningham.

Vysvětluje, že jejich studie pomáhá ukázat, jak funguje schopnost mozku potlačovat ruch – tedy slovy psychologů “inhibice“. Studie naznačuje, že schopnost soustředit se je vlastně poháněná inhibicí, což Cunningham označuje za „temnou stránku pozornosti.“ Mohlo by se to zdát nelogické, ale důvodem proč dokážeme něco najít nebo se soustředit na určitou věc není jen snaha, kterou věnujete danému objektu. Naopak je to z velké části díky tomu, že náš mozek dokáže zablokovat všechno ostatní.

Takže co to všechno znamená pro lidi, kteří se snaží najít svoje klíčky od auta nebo se soustředit na svou práci v hlučné a rušné kavárně?

Přestože závěry pro každodenní život nejsou z výzkumu jednoznačné, Cunningham říká, že hlavní princip by mohl podpořit strategii, kdy se budete aktivně se snažit ignorovat věci, které vás rozčilují, spíše než ruch pasivně je ignorovat a usilovat o pokračování v práci.

Nejprve se zastavte a určete, co vás rozptyluje. Pak se cíleně snažte to vytěsnit. To by vám mohlo pomoct lépe se soustředit. Jak ukazuje studie, bude to nejspíše proces, ve kterém se můžete časem postupně zlepšovat.

Mnoho známých a úspěšných lidí říká, že tajemstvím jejich úspěchu bylo naučit se ignorovat ty malé věci, aby získali prostor pro hlubokou a účinnou psychickou aktivitu. Příkladem může být Richard Feynman, fyzik oceněný Nobelovou cenou, o kterém píše profesor počítačových věd Cal Newport v úvodu svého blogu nazvaném „Richard Feynman nevyhrál Nobelovu cenu tím, že by rychle odpovídal na e-maily“. V interview Feynman říká:

„Aby fyzik opravdu dobře dělal svou práci, potřebuje jasně vymezený časový prostor… Pokud se v práci staráte o správu a administrativu něčeho jiného, pak ten čas nemáte. Tak jsem si pro sebe vytvořil takový mýtus: že jsem nezodpovědný… Všem říkám, že nic nedělám. Pokud si mě někdo pozve, abych byl v přijímacím výboru, řeknu, že ne. Že jsem nezodpovědný.“

Share Button

Články