16. Úno 2016 · Kariéra

Hluboká práce

Původní článek napsal Scott H. Young.

Original English text written by Scott H. Young.

Právě jsem dočetl poslední knihu Cala Newporta s názvem Deep Work. Je dobře napsaná a autor v ní obhajuje přesvědčivou tezi: hluboká a soustředěná práce je nezbytná pro kreativní a profesionální výsledky. Tento druh práce se také stává stále cennější a zároveň vzácnější.

S Calem úzce spolupracuji na kurzu, který učíme, a tak máme spoustu příležitostí společně diskutovat o nápadech. Přesto na mě při čtení knihy udělala dojem jasnost argumentace, podložené shromážděným výzkumem, a Calova schopnost obratně se vypořádat s námitkami, které se plíživě vynořovaly v mé mysli. Lituji jedině toho, že jsem knihu nenapsal já sám!

24951884075_c888389d21_o

Photo Credit: bdrc via Compfight cc

Hypotéza hluboké práce

Kniha je rozdělena na dvě části. V první jsou předkládány důkazy pro to, čemu Cal říká „Hypotéza hluboké práce.“ Calovými slovy:

Hypotéza hluboké práce: Schopnost provádět hlubokou práci se stává stále vzácnější a zároveň je v naší ekonomice stále cennější. V důsledku toho se bude dařit těm několika jedincům, kteří tuto dovednost pěstují a udělají z ní středobod svého pracovního života.

Cal pak využívá hojného výzkumu, od případových studií po neurovědu, a ukazuje, proč na hluboké práci záleží. Zároveň poukazuje na trendy, které nás od hluboké práce odvádějí: na moderní kancelářské prostředí, v němž jsme neustále propojeni, na internet a sociální média a dokonce i na naši neschopnost sedět klidně, aniž bychom se museli dívat na své smartphony.

Měl jsem o této teorii jednu pochybnost, a tou byla její univerzální použitelnost. Hluboká práce se zdá být vhodná pro programátory, spisovatele a profesory – lidi, jejichž kariéra je posuzována podle tvůrčích výsledků. Ale co manažeři nebo podnikatelé, jejichž produkt je oceňován spíše podle toho, co přimějí vyrobit ostatní?

Jednoduchou odpovědí se zdá být, že hluboká práce je pro jedny důležitější než pro jiné. Nicméně si myslím, že Cal přesvědčivě ukazuje, že počet těch, kdo z hluboké práce profitují, převyšuje počet těch, pro které není přínosem. Vzhledem k převažujícímu trendu, jenž směřuje proti hluboké práci, je mezní užitek pro posun hlouběji pravděpodobně pozitivní pro ještě větší procento pracovníků.

Cal rovněž poukazuje na trendy ve firmách – neustálou komunikaci a rozptylování. Zaměstnanci pracují v open space a očekává se, že budou reagovat na e-maily během pár minut. Pokud je hluboká práce opravdu tolik důležitá, proč jdou firmy vstříc povrchnosti?

Cal na tuto námitku reaguje poznámkou, že hodnota neustálého připojení se dá okamžitě změřit lépe než hluboká práce probíhající někdy v ústraní. Tento fakt, v kombinaci s tím, že být povrchním je obecně snadné, vede od hloubky pryč.

Napoprvé jsem byl ohledně tohoto bodu skeptický. Myslím si však, že pravděpodobně mnoho standardních postupů používaných ve většině kancelářských prostor není ideálních, ale staly se zavedenými kvůli své jednoduchosti. Frekventované dlouhé porady jsou často kritizovány jako překážka produktivity. Jsou ale stále běžné, protože komunikovat efektivněji vyžaduje více disciplíny.

Jak pracovat hluboce

Druhá polovina knihy se zabývá tím, jak, za předpokladu, že přijmete hypotézu z první části, změnit svůj pracovní život.

K řešení situace navrhuje Cal řadu „pravidel“ pro hlubokou práci, včetně přijmutí nudy a nastavení rituálů pro podporu hloubky. Většina těchto návrhů je v souladu s tím, co navrhuji ve svých vlastních zamyšleních ohledně osobní produktivity, a velmi s nimi souhlasím.

Nejkontroverznější pravidlo, které Cal navrhuje, je pravidlo číslo tři: „Skončete se sociálními médii“.

Ačkoli je tento bod docela dramatický, to, co Cal ve skutečnosti navrhuje, je mnohem mírnější: nepřipojujte se k sociálním sítím, pokud nemáte dobré důvody domnívat se, že jejich přínos je velký. Pokud se připojíte proto, že by tam mohl být nějaký přínos, neberete v úvahu cenu vaší pozornosti a času.

Je zajímavé, že toto pravidlo nám způsobilo problémy při zakládání komunity pro náš kurz Top Performer. Po zkušenosti se správou soukromého fóra pro předchozí kurzy, které jsem nabízel, mohu říci, že udržovat privátní fórum je noční můra. Největší problém byl prostý: vzhledem k tomu, že fórum existovalo na webové stránce, kde ho uživatel neměl ve zvyku kontrolovat, stalo se neuvěřitelně obtížné udržovat aktivní uživatelskou základnu. Když si noví návštěvníci uvědomili, že fórum je prázdné, také ho rychle opustili, takže se problém stal neřešitelným.

Vzhledem k tomu, že Cal a já jsme si představovali, že naše komunita přetrvá nad rámec jedné lekce kurzu, rozhodli jsme se spustit ji na Facebooku . Ať už to s sebou nese jakékoliv nedostatky, má to jednu velkou a jasnou výhodu: většina lidí Facebook má a používá ho každý den. Což znamená, že většina lidí nakonec příspěvky z komunity uvidí.

V praxi komunita fungovala velmi dobře, ale existovala malá skupina lidí, kteří nahlas projevovali svou nelibost k nutnosti mít účet na Facebooku, aby k ní mohli mít přístup. To bylo ještě zcela zjevně umocněno Calovou vlastní apatií k Facebooku a všeobecnému vyhýbavému postoji k sociálním médiím.

Já osobně mám účet na Facebooku i na Twitteru, a když nemám co dělat, koukám se i na Reddit. Podlehl  jsem tedy pokušení Calem nedoporučovaných sociálních médií. Podle mého názoru jsou sociální média trochu jako nezdravé jídlo. Jistě, můžete je úplně eliminovat a říct si, že vám nic nepřináší, ale většina lidí (včetně mě) je nebude chtít ze svého života zcela odstranit.

Už dříve, když jsem se zabýval návyky umírněnosti, jsem psal o svých problémech a jejich řešení. V tomto případě jsem shledal velmi efektivním užívání služby s názvem LeechBlock. Umožní vám dát na černou listinu webové stránky na základě denní doby. Buďto můžete omezit svůj přístup k těmto internetovým stránkám zcela nebo řekněme každé dvě hodiny na pět minut.

Další můj kamarád používá aplikaci, která dělá totéž, ale v určitém časovém období blokuje používání celých aplikací. Při správném nastavení mohou tyto systémy znemožnit ztrácení času na internetu mimo přesně určené hodiny. Proto si myslím, že sociální média jsou mnohem lépe zvládnutelná, než by byla, kdybyste museli pro dodržování plánu jejich sledování používat vlastní vůli.

Souhrnné myšlenky

Největší síla knihy není pouze v tom, že obhajuje přesvědčivou myšlenku, ale že vytváří obraz o tom, jaký by mohl život s hlubokou prací být. Součástí jednoho z nich, který inspiruje i přes syrovou efektivitu hluboké práce, jsou četné historky o extrémně realizovaných jedincích, kteří hluboce pracují na smysluplných projektech.

Ať už jste student nebo pracující, který chce dosáhnout smysluplné věci, knihu velmi doporučuji. I když třeba neskončíte s Facebookem nebo si nezřídíte srub v lese ve stylu Thoreaua, abyste mohli klidně pracovat na svých projektech, můžete na základě knihy zaujmout jiné stanovisko ke změnám malých každodenních návyků a posunout se směrem k hlubšímu životu.

Z anglického originálu Deep Work přeložila Zlata Straková.

Share Button

Články