Je to věc, se kterou se asi každý dříve či později setká. Dědictví může rozdělovat rodiny, v nichž předtím nebyl důvod ke sporům.

Je ale pravdou, že tento právní úkon má svá jasně stanovená pravidla, která určují platné zákony.

Na jaké věci se nesmí zapomínat? Některé bychom měli znát už dlouho dopředu. Vyplatí se, když potom netápeme v paragrafech a víme, co nám notář přesně sděluje.

Pojďme se tedy podívat podrobněji na otázku dědictví a zjistit, na co si dát opravdu dobrý pozor.

V které době dědické řízení začne?

Pozor, dědické řízení a pozůstalostní řízení má stejný význam, nicméně druhá varianta je používána často v písemném styku.

K tomuto řízení vám často přijde výzva poté, kdy zemře někdo z vaší rodiny. Je nutné dostát poslední vůli a rozdělit majetek zemřelého a ověřit všechny právní náležitosti, které se k dědictví pojí.

Podpis dědictví u notáře

Samotné pozůstalostní řízení vyřizuje notář, jenž je přímo pověřený státem, respektive (nejčastěji) krajským soudem.

Odhalí, zda měl zemřelý dluhy, ale také projde jeho závěť a dále jedná s tím, kdo vyřizoval pohřeb a má v rukou úmrtní list.

Jaké jsou první kroky?

Začátek je vždy totožný, jde o předběžné řízení, ve kterém se zjistí veškerý majetek a dluhy zemřelého a také to, kdo spadá mezi dědice.

Může jít naprosto o cokoliv, od vkladní knížky až po spořicí účet nebo kreditní karty, ale také dosud nesplacené půjčky.

První rozhoduje kopie o závěti, pokud ji ovšem zemřelý někdy v minulosti napsal. Předběžné šetření, jak se tomuto úkonu nejčastěji říká, trvá obvykle velmi dlouho.

Může to být proces, který se vyřizuje týdny, ale spíše půjde o měsíce. Vše totiž musí být dokonale přesné, mezi dědici nesmí vzniknout pochybnosti.

Pokud by k nim totiž došlo, rozhodne po ještě delší době soud a rodinné vztahy budou zřejmě navždy zmařeny.

Rozhodují hlavně dědické třídy

Co se vám vybaví, když se řekne dědická třída? Je jich celkem šest a hrají zásadní roli v tom, jak se rozděluje dědictví. V jiných případech se uvádí tento termín jako dědická skupina.

Jde o termíny, které jsou jasně vymezeny v aktuálním občanském zákoníku.

Které třídy jsou nejdůležitější a na jaké se musíme zaměřit?

  • 1. třída: Děti a manžel zůstavitele. Dělí se stejným dílem. Pokud nedědí děti, pak vnoučata.
  • 2. třída: Pokud nedědí potomci, mají nárok mimo jiné rodiče a manžel či manželka zůstavitele.
  • 3. třída: Když nedědí manžel nebo rodiče, pak sourozenci a osoby z tzv. společné domácnosti.
  • 4. třída: V případě, že nedědí nikdo ze třetí třídy, dojde pak řada na prarodiče zůstavitele.
  • 5. třída: Pokud nedědí nikdo ze 4. třídy, je dědictví otázkou pro prarodiče rodičů zůstavitele.
  • 6. třída: Tady se dostane řada například na strýce, tety, prasynovce nebo praneteře.

Jak sami vidíte, některé třídy jsou hodně obvyklé, zejména pak první dvě nebo tři. K dalším třídám dochází dědické řízení samozřejmě také, ale spíše ve výjimečných případech.

Žádnou novinkou pak není ani skutečnost, kdy je možné dědictví odmítnout.

Za jakých podmínek? Ty přesně stanovuje zákon, děje se tak zejména v případě, že by bylo dědictví spíše o dluzích než o hmotném majetku.

Odmítnutí dědictví je také ve hře

Notář sepíše konečný soupis jmění a informuje všechny, kterých se to týká. Najdete zde zprávu o majetku, ale také o případných dluzích.

Pokud není znám dědic nebo např. odkazovník (tedy někdo, kdo má nárok na majetek zemřelého, ale není účastníkem dědického řízení), náleží majetek státu.

Tomuto úkonu se pak říká odúmrť a připadá v úvahu jen tehdy, když se nenajde nikdo z prvních šesti dědických tříd, což je poměrně neobvyklé.

Mnozí osaměle žijící lidé ale nemusí být vlastně žádné příbuzné. Nebo mohou některé své potomky vydědit.

Zadlužené dědictví a odmítnutí

Dědicové, kteří zdědí nejen majetek, ale i dluhy, mohou v zákonem stanovené lhůtě (až tři měsíce, pokud nežijí v ČR) odmítnout celé dědictví.

Přesně tak, musí jít o celé dědictví, a nikoliv jen jeho určitou část, tak stanovuje platná legislativa. Toto prohlášení probíhá před soudem a má právní závaznost.

Není tedy možné je vzít po určité době zpět, je konečné. Někdy k němu dochází záhy poté, co je dědic soudem informován o podmínkách, za kterých by dědil.

Je logické, že dluhy nikdo platit nechce. V některých případech se dědicové vzdají majetku po rodiči, a to proto, aby místo nich dědila vnoučata zemřelého, tedy jejich potomci.

Vydědění je dnes stále častější

A za jakých podmínek je možné jinak právoplatného dědice vyškrtnout ze závěti? Vlastně tak může učinit kdokoliv, ale existují přesné paragrafy, které tento úkon vymezují.

A pokud existují odůvodněné pochybnosti k takovému rozhodnutí, může se vyřazený dědic hájit před soudem a celé dědické řízení protáhnout i na několik dalších měsíců nebo v krajním případě i let.

Je to zhruba dva tisíce korun pro notáře, pokud se k takovému kroku rozhodnete. Ale na druhou stranu, klid v duši je potom naprosto k nezaplacení.

Které důvody mohou vést k vydědění ze strany autora závěti?

  • Nulový zájem o kontakt se zůstavitelem či odmítnutí pomoci mu v nouzi.
  • Spáchání velmi vážného trestného činu, jako je například vražda.
  • Život, který je nezřízený (gambler, dlužník, alkoholik, narkoman apod.).

Jaká je odměna pro notáře?

Samozřejmě, je možné vydědění napadnout také u soudu, jenž pak bude mít v této věci konečné slovo. Listina o vydědění se stává součástí závěti a je uschována u notáře.

Tento úkon není náročný ani dlouhý. A kolik se za dědictví vlastně platí? Hodnota dědictví se započítává do hodnoty dvaceti milionů korun, potom už není předmětem odměny pro notáře.

Za „malé“ dědictví v řádu statisíců korun je cena za notářské služby asi dvanáct tisícovek. Jde o přesně stanovenou částku, která je odměnou za práci notáře, jenž zpracuje veškeré platné podklady.

Vše si můžete ověřit v platných tabulkách, které jsou pro notáře závazné. Chvíle strávená s kalkulačkou v ruce pak napoví, kolik by mohla činit notářova odměna.

Štítky