24. Apr 2017 · Sebevzdělávání

Flow nevede k dokonalosti

Terč

Pod pojmem flow, který jako první představil psycholog Mihalyi Csikszentmihalyi, si můžete představit radostný pocit, který se objeví, pokud se plně ponoříte do nějaké aktivity. Přestanete se stydět a začnete se plně soustředit na to, co právě děláte.

Nejspíš jste se tak cítili už mnohokrát. Třeba během hry, sportu nebo i své práce. Často je váš výkon nejlepší právě, když jste ve stavu flow. Možná jste cítili, že váš nejlepší pracovní nebo herní výkon pramenil právě z toho, že jste se ve stavu flow bez námahy soustředili. Ale jak je to s učením?

Psycholog Anders Ericsson, jenž přišel s myšlenkou vědomého tréninku, tvrdí, že flow nevede k dokonalým dovednostem:

“Znaky typické pro flow nejsou konzistentní s vědomým tréninkem, co se týče sledování přesných cílů, zpětné vazby a možností pro opravu chyb. Lidé zkušení v tom, co dělají, tudíž mohou zažívat a vyhledávat zážitky spojené s flow. Takové zážitky se však nikdy neobjeví v rámci vědomého tréninku.”

Ericsson věří, že vědomý trénink – speciální technika, jejíž součástí je okamžitá zpětná vazba, soustředěné zlepšování se a vypětí mentálních sil – je aktivita, která vede k dokonalosti. Přesto však tvrdí, že je “nekonzistentní” s flow.

Efektivní učení je namáhavé

Na myšlence, že je učení nejefektivnější při nepříjemném mentálním vypětí, stojí logika ultralearningu.

Není žádným tajemstvím, že lidé nemají rádi mentální vypětí. Ericsson přichází s důkazy, které jsou v rozporu s předpokladem, že vynikající umělci a experti jsou vnitřně hnáni ke zdokonalování: „…vědomý trénink není sám o sobě příjemný, ale pro jednotlivce představuje způsob, jak zlepšit svůj výkon a dostat se na co nejvyšší úroveň.”

Při porovnání skvělých hudebníků s těmi méně úspěšnými dochází Ericsson k následujícímu:

“Nejlepší hudebníci tráví velmi málo času hraním pro radost a mají méně volnočasových aktivit než jiní, méně úspěšní muzikanti a ostatní lidé téhož věku.”

Touha po cvičení se u nejlepších hudebníků nevyvinula z toho, že by si užívali vědomý trénink. Přišla spíše z touhy po zlepšení.

klavírista

S ultralearningem je to podobné: musíte se věnovat činnosti s takovým vypětím a mentálním úsilím, které bude mimo vaši komfortní zónu. Není to sice ta největší zábava, ale právě proto ultralearning funguje. Většina samouků při něm nevnímá stejný pokrok, protože bez silné vnější motivace nedosáhnou potřebné úrovně intenzity.

Je dobré si uvědomit, že většina lidí hledajících online kurzy chce především dobré lekce a videa, spíš než dobře vytvořené příklady k řešení a domácí úkoly. Dívat se na lekce je jednoduché. Není to vědomý trénink. Mentální vypětí při řešení problémů je sice nepříjemné, ale funguje.

Učit se pro zábavu

Tato honba za intenzitou, která není příjemná, přináší své ovoce. Běžci na dlouhé tratě také zažívají při sportu vysoce intenzivní bolest, ale zároveň jim sport přináší povznášející pocit, který může být návykový. I když neznám žádný neurochemický základ pro takový pocit při ultralearningu, intenzivní učení často přináší podobnou radost.

To ale neznamená, že je intenzivní učení vždycky neradostná povinnost. Raději tvrdím, že by se od učení (stejně jako od běhu) neměly očekávat pocity podobné flow.

Jednou z možností, jak nasadit laťku intenzity výš, než je vám pohodlné, je stanovit si ambiciozní cíl a pevná pravidla, stejně jako jsem to dělal ve svých projektech. Podle Ericssona je další možností začít pracovat s koučem, který vás bude tlačit vpřed.

Někoho může samotný předmět učení donutit k vysoké intenzitě, i když si to nikdy nedal za cíl. Myslím, že je pravděpodobné, že snaha Alberta Einsteina porozumět vesmíru nebo posedlost Bobbyho Fischera, jenž se chtěl stát nejlepším šachistou všech dob, mohly vést k potřebné intenzitě učení.

Také však souhlasím s Ericssonem, že učení jen tak pro radost, bez pravidel, nejspíš nepovede k dokonalému ovládnutí daného předmětu.

 

Z anglického originálu „Flow Doesn`t Lead to Mastery“ od Scotta H. Younga přeložila Zlata Straková.
The original English article „Flow Doesn`t Lead to Mastery“ written by Scott H. Young was translated by Zlata Straková.

 

Share Button

Články