Generální ředitel jedné z největších světových firem zabývajících se managementem financí byl zmatený. Přemýšlel nad tím, jak je možné, že jen několik z jeho zaměstnanců je vynikajících, většina je průměrná a objevují se i slabší jedinci. Vždyť přece přijímal jen ty nejlepší a nejbystřejší absolventy špičkových škol – neměli by být všichni vynikající?

5898582561_5b5e61188b

Photo Credit: Jason Michael via Compfight cc

V bestselleru Malcolma Gladwella David a Goliáš, který jsem nedávno četl, autor zkoumal tu samou záhadu. Malcolm byl zaskočen překvapivým zjištěním. Průměrní a slabší žáci škol Ivy league dosáhli výborných výsledů v testech SAT. Nejlepší žáci ne tak prestižních škol sice nebyli v SAT testech tak úspěšní, ale přesto jsou dnes úspěšnější.

Gladwellovi i zmíněnému generálnímu řediteli se honila hlavou ta samá myšlenka: předpokládali, že naše úspěchy ve škole předurčují naše životní úspěchy. Tak to ale nefunguje.

Gladwell přišel s vysvětlením, že onen relativní životní neúspěch průměrných studentů špičkových škol je možná způsoben pocitem malého sebevědomí a představy, že jsou jen malá ryba ve velkém rybníku. To však vysvětluje problém jen částečně,  bude za tím totiž ukryto mnohem více.

Studie Pensylvánské University ukazuje, že studenti, kteří nedisponují nejvyšším IQ ve své třídě, ale přesto dostávají lepší známky, sdílí přístup zvaný „pevná vůle“. Neustále dřou i přes všechny překážky a selhání.

Třicet let trvající studie více než tisícovky dětí – zlatý standard pro odhalování souvislostí mezi proměnami chování – ukázala, že děti s nejlepší kognitivní sebekázní byly ve svých třiceti letech po finanční stránce nejúspěšnější. Kognitivní sebekázeň predikovala úspěch věrněji než IQ a lépe než bohatství rodiny, v níž děti vyrůstaly.

Kognitivní sebekázeň popisuje schopnost odepřít si bezprostřední potěšení za účelem dosažení dlouhodobějšího cíle, umět ovládat náhlé impulzy, schopnost dobře zvládat zneklidňující emoce, udržet pozornost a být vždy připraven učit se. Pevná vůle předpokládá dobrou kognitivní sebekázeň. Není divu, že se to pak odrazí ve finančním a osobním úspěchu.

Pro hlubší porozumění atributům, které doopravdy předurčují úspěch, najdeme uspokojivější odpověď v jiném druhu sesbíraných dat: modely kompetence. Tyto studie jsou prováděny samotnými společnostmi a slouží k identifikaci dovedností těch nejlepších pracovníků. Modely přesně určují propojení schopností zahrnujících pevnou vůli a kognitivní sebekázeň, ale sahají ještě mnohem dál. Schopnosti odlišující špičkové zaměstnance od těch průměrných spadají do spektra emoční inteligence: sebeuvědomění, sebeřízení, empatie a sociální efektivita.

Obojí, pevná vůle i kognitivní sebekázeň, představují sebeřízení, klíčovou část emoční inteligence. Samozřejmě záleží i na IQ a technických dovednostech: jsou to zásadní dovednosti, které potřebujete k vykonání práce. Tyto schopnosti má však úplně každý, s kým v práci soutěžíte.

Jsou to právě ony rozlišovací dovednosti, které jsou zásadním faktorem úspěchu na vašem pracovišti: odlišnosti, jež najdete pouze u špičkových pracovníků – a ty jsou do značné míry ovlivněny emoční inteligencí.

Tyto dovednosti zahrnují například sebedůvěru, odhodlání a vytrvalost při dosahování cílů, schopnost práce pod tlakem, harmonickou spolupráci, schopnost přesvědčovat a ovlivňovat. Těmito schopnostmi jsou hodnoceni špičkoví zaměstnanci firem všech druhů až dvakrát častěji než jen svým IQ nebo technickými schopnostmi.

S tím, jak stoupáte po kariérním žebříčku, roste i důležitost emoční inteligence: u nejvyšších manažerských postů tvoří emoční inteligence 80 až 90 procent.

Z tohoto důvodu si stojím za tím, že bychom měli učit děti právě tyto dovednosti. Je to vaše inteligence a odbornost, která vám získá práci – ale vaše emoční inteligence, která vám zajistí úspěch.

Více o vývoji schopností budoucích vedoucích pracovníků se můžete dozvědět v mé nové knize, kterou jsem napsal s Peterem Sengem – The Triple Focus: A New Approach to Education  (Trojité soustředění: nový přístup ke vzdělávání, pozn. red.), dostupné k objednání zde.

Další zdroje:

Kurz Americké asociace managementu: Vývoj emoční inteligence (osobně nebo online přes léto)

What Makes a Leader: Why Emotional Intelligence Matters.  Kompilace mých článků z doby působení v Harvard Business Review a další články s tématem byznysu. Tento často citovaný, ověřený materiál se stal základním čtivem pro vedoucí pracovníky, kouče a pedagogy, kteří jsou zavázáni k podpoře špičkového managementu, zvyšování výkonu a jsou hnací silou inovací.

Resonant Leadership: Inspiring Others Through Emotional Intelligence: tyto odborné přednášky vedené Richardem Boyatzisem (spoluautor Primal Leadership a předseda Organizovaného vzdělání na Weatherheadské škole managementu) vám nabízí nástroje k tomu, abyste byli takovými lídry, jakými chcete být – včetně cvičení sloužících k přehodnocení cenných a efektivních technik.

Leadership: A Master Class: Osmidílná sbírka videí obsahující více než 8 hodin výsledků průzkumů, studií a cenných expertíz, rozhovorů s uznávanými lídry v managementu řízení, výzkumy organizací, psychologie pracoviště, vyjednávání a přijímání zaměstnanců. Firemní a vzdělávací licence k dispozici.

Napsal Daniel Goleman. Z anglického originálu What Predicts Success? It’s Not Your IQ přeložila Johana Kapošváryová.

 

PRAKTICKÉ TIPY
Využijte online kurzy (více než 400 lekcí zdarma) ke svému osobnímu rozvoji a získejte bezplatné členství.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE

Získejte peněžní bonusy a výhody zdarma.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)

Vložit komentář