28. Dec 2016 · Sebevzdělávání

Charles Fadel přemýšlí o znalostech důležitých pro školní osnovy 21. století

school

“Futuristé a ekonomové identifikují trendy, které pak propojujeme s relevantními obory a potřebnými schopnostmi.” – Charles Fadel

Zaměstnavatelé si stěžují, že absolventi nejsou připravení na práci. Studenti, kteří ze školy odejdou mluví o nudě a ztrátě motivace jako hlavních důvodech, proč školu opustili. Studie ze Stanfordovy univerzity naznačují, že studenti jsou přetížení a nedostatečně připravení. CO bychom měli učit mladé lidi v době, kdy pan Google dokáže odpovědět na cokoliv? Lidé žijí déle, tradiční profese se vytrácejí a vznikají nové. Díky mezinárodní mobilitě se závratně zvyšuje různorodost obyvatelstva. Naše pozornost je soustředěná na terorismus, ekologické hrozby a nerovnost. Nastává doba robotů a genetických úprav, což nás nutí zamyslet se nad klíčovou otázkou: “Co to znamená být člověkem?”.

Podle Center for Curriculum Redesign (CCR), které založil Charles Fadel: ”Musíme do hloubky přepracovat školní osnovy tak, aby byly relevantní ve vztahu ke znalostem, schopnostem, charakterovým vlastnostem a meta-učení, jež budou studenti ve svém životě potřebovat.” V první části našeho pětidílného seriálu nám Charles Fadel uceleně představil myšlenky, které stojí za jeho knihou Four-Dimensional Education: The Competencies Learners Need to Succeed. Andreas Schleicher z OECD mluví o Fadelově knize jako o “první knize svého druhu, jež vnáší řád do struktury schopností nutných pro toto století a vymezuje prostor, ve kterém si učitelé, osoby plánující osnovy, politici a žáci mohou nadefinovat, CO by mělo být součástí výuky.”

Dnes se v druhém díle našeho seriálu s Fadelem zaměříme na to, JAKÉ znalosti jsou relevantní pro osnovy 21. století.

“Můžeme jmenovat tři důvody, proč se učit cizí řeči: komunikace, kultura a poznávání. Jednodušší komunikace by mohla být automatizována…” – Charles Fadel

Během 19. století byly osnovy změněny tak, aby odpovídaly pokroku v souvislosti s průmyslovou revolucí. Ve Vaší knize zmiňujete, že většina z této struktury zůstala, ačkoliv byly navíc přidány moderní vědní obory. Jak můžeme do osnov zapracovat předměty relevantní pro informační věk, když jsou už tak dost zaplněné?

To je složité. Inovace vedoucí k takovým změnám je za daných podmínek téměř nemožná. Ve většině případů se narychlo přidá nový obsah a učební cíle do už tak přetížených osnov. Když se přidá tlak na přípravu na standardizované testy, má relativně málo učitelů čas na to, aby nové učební cíle efektivně začlenili do osnov.

Tak jak to můžeme změnit?

Aby se tyto změny zavedly, musíme se zaměřit na následující strukturální problémy:

V politické rovině musí většina zemí počítat s určitou mírou nestability způsobenou volbami a změnami v politickém vedení každých několik let. Časté personální proměny a politické tlaky na nalezení rovnováhy mezi protichůdnými zájmy voličů, rodičů, odborů, firem a dalších aktérů často brání kontinuitě v dlouhodobých trendech, plánování cílů dlouho dopředu, riskování nebo změnám a inovacím.

Co se týče odborníků a autorit – rozhodnutí často dělají experti na danou problematiku. Jejich pohled na věc je však v jistém smyslu zaujatý. Zaprvé jim často záleží na tom, aby se dále rozvíjel do té doby platný standard, protože se třeba sami podíleli na jeho tvorbě. Jsou věrní svému oboru a je pro ně těžké odmítnout některou jeho část, i když je už zastaralá nebo méně potřebná. Syndrom skupinového myšlení také podporuje podjatost a stojí v cestě inovacím.

Učitelé si stěžují, že v osnovách je ponecháno pouze málo prostoru na učení nových dovedností. Ve studiích ze Stanfordovy univerzity se tvrdí, že studenti jsou jak přetížení, tak nedostatečně připravení. Vychází najevo, že nevyužívané znalosti jsou rychle zapomenuty. Proč se toho nedělá více pro zlepšení osnov?

Dosud jsme nepovažovali za důležité soustředit obsah kolem určitých podstatných témat a konceptů. Existuje všeobecný předpoklad, že hlubší a komplexnější porozumění přirozeně vznikne nahromaděním jednoduchých znalostí, což není pravda. Aby došlo ke komplexnímu porozumění, je třeba promyšlené úsilí a jednoduchý styl hodnocení znalostí působí v tomto případě zcela opačně. A i když jsou někteří odborníci přesvědčeni, že hlubší porozumění nenastane bez všeobecných jednodušších znalostí, faktické znalosti jsou ve skutečnosti do jisté míry méně a méně důležité, zatímco hluboké porozumění nikdy nebylo významnější. Programy jako “Concept-Based Curriculum” fungují proto, aby byly přehodnoceno vědění související s důležitými koncepty. Tato změna musí být provedena napříč různými předměty a věkovými skupinami a stále při ní musíme mít na paměti interdisciplinaritu a všímat si konceptů, meta-konceptů, procesů, metod a nástrojů, které jsou potřeba k hlubokému pochopení dané problematiky.

“Je složité předpovědět, jakou práci budeme vykonávat za 20 let, ale je možné sledovat trendy. Objevují se jak změny v technologiích, tak ze strany lidí, což ovlivní náš každodenní život.” – Charles Fadel

Robot učitelka

Mladí lidé používají programy, které automaticky opravují gramatiku, výslovnost a chyby ve větné stavbě. Novináři-roboti už vytvářejí své první články. Jaké schopnosti budou studenti potřebovat v budoucnu, co se týče psaní a gramatiky?

Nejméně pravděpodobné je, že bude zautomatizováno psaní, které vyžaduje kreativitu, kritické myšlení a kde si musíte poskládat dohromady informace z více zdrojů, vybrat to podstatné ze zpráv a navázat komunikaci. Také se ještě nemusíme bát o kreativní tvorbu, která bude vysoce inovativní. Na druhé straně už teď je možné napodobovat něčí styl (i hudební!).

Ať už se jedná o cokoliv, co učíme, musíme se ptát “proč” to učíme a jakou to má praktickou a emocionální hodnotu a čím to přispívá k poznání? Je možné, že určitá témata velmi přispívají k poznání, pokud jsou vhodná pro daný stupeň rozvoje. Například rozvoj symbolických reprezentací a posuzování symbolů. Nebo fonologický přínos, když se učíme správně hláskovat. Koneckonců, aby fungovalo automatické opravování chyb, musíme napsat slovo velmi podobné tomu správnému. Navíc je pravděpodobné, že formulace myšlenek do vět pomáhá k jejich zpřesňování, nicméně to musí být ještě empiricky prokázáno. Za třetí, jak se zvětšuje role médií, je důležité umět přesvědčivě argumentovat, ale také rozpoznat, na jakých základech jsou postaveny argumenty jiných.

Existují aplikace na překlad cizích jazyků. Robotické překladače budou za chvíli schopné konverzovat ve spoustě z nich. Měli by se studenti v budoucnu učit cizí jazyky?

Můžeme jmenovat tři důvody, proč se učit cizí řeči: komunikace, kultura a poznávání.

Jednodušší komunikace může být automatizována (např. objednání jídla), ale dosáhnout plynulosti rozhovoru bude podle expertů na umělou inteligenci nemožné ještě dalších 20 až 30 let.

Za druhé, učení o jiných kulturách a zvycích má své výhody s globálním dosahem. Pomáhá studentům utvářet světonázor a zlepšuje jejich povědomí o světě. Proto by mělo být učení cizího jazyka silně propojené s kulturou a jejím dědictvím.

Za třetí rostou důkazy o tom, že schopnost používat několik jazyků prospívá mozku více než hudební znalosti. A samozřejmě nesmím zapomenout na estetickou hodnotu, když si čtete významná díla v originále!

“O kreativní tvorbu, která bude vysoce inovativní, se ještě nemusíme bát.” – Charles Fadel

Prosím povězte mi o nových znalostech, které studenti potřebují pro zaměstnání, jež teď existují a pro ta, jež ještě nebyla vynalezena.

Je složité předpovědět, jakou práci budeme vykonávat za 20 let, ale je možné sledovat trendy. Objevují se jak změny v technologiích, tak na straně lidí, což ovlivní náš každodenní život. Abychom studenty adekvátně připravili, musíme se soustředit na šíři a také hloubku učení. Moderní znalosti, které jsou opomíjené, zahrnují technologii a inženýrství (např. programování, bioinženýrství a moderní výrobu), média (novinařina, filmařství), podnikání a business, finanční gramotnost, zdravý životní styl (fyzický i psychický) a sociální systémy (sociologie, antropologie) atd. To jsou disciplíny, které se objevily nedávno, ale velmi rychle se staly klíčovými. Navíc budou studenti muset být schopní myslet interdisciplinárně, aby mohli řešit problémy budoucnosti a být flexibilní v neustále se měnícím světě.  Zatímco jsou všechny předměty interdisciplinární (buď proto, že tvoří základ mnoha dalších disciplín nebo proto, že jsou nové a spoustu oborů doplňují), existují také důležitá moderní témata, na které by měl být kladen zvláštní důraz – gramotnost jak v běžném slova smyslu, tak i v tom ekologickém, informačním a digitálním a ve smyslu systémového a designového myšlení. Budou to dobré nástroje pro uchopení široké škály rozvíjejících se témat.

Abych to řekl úplně jasně: věda, technologie, inženýrství, matematika, humanitní vědy, umění, znalosti a kompetence.

Co je na Vašem přístupu unikátní?

Futuristé a ekonomové identifikují trendy, které pak propojujeme s relevantními obory a potřebnými schopnostmi. Snažíme se zjednodušit a propojit obsah napříč tradičními a moderními předměty. Zjednodušit tím, že je osekáme na klíčová témata a propojit zdůrazněním částí společných pro více předmětů. Snažíme se o neskutečné množství propojení jak mezi předměty, tak s reálným životem.

Původní článek s názvem „Charles Fadel Discusses What Knowledge is Relevant in a 21st Century Curriculum“ od C. M. Rubin přeložila Zlata Straková.
The original article „Charles Fadel Discusses What Knowledge is Relevant in a 21st Century Curriculum“ written by C. M. Rubin was translated by Zlata Straková.

Share Button

Články