Společnost nás přesvědčila, že je naprosto normální, aby dvacetiletí pracovali jako číšníci, žili v bytech o velikosti krabice od bot, měli potíže s placením nájmu, chodili s úplně nevhodnými lidmi a přitom prožívali nejlepší léta svého života. 

Avšak psycholožka Dr. Meg Jayová říká, že miléniové děti zašly příliš daleko a že v desetiletí následujícím po dvacátých narozeninách není čas na shovívavé sebeobjevování.

twenty-something

Ve své knize „Určující desetiletí: Proč na vašich dvacetinách záleží a jak z nich získat co nejvíce už teď“ (The Defining Decade: Why Your Twenties Matter and How to Make the Most of Them Now) Jayová tvrdí, že pokud se budete řídit radou ostatních o ‚hledání sebe sama‘, období po dvacítce promrháte a kolem třicítky z vás bude troska.

Sestavili jsme seznam několika Jayiných přesvědčivých argumentů, proč je období po dvacátých narozeninách společností představováno úplně špatně a proč by tento čas mladí lidé měli co nejvíce zužitkovat.

 

1. 80 % určujících okamžiků v životě člověka se stane před 35. rokem.

Mohlo by se zdát, že dospělost je jeden dlouhý úsek složený z po sobě následujících životopisných zkušeností a že čím jsme starší, tím více řídíme svůj život,“ píše Jayová. „To však není pravda. V době kolem třicátých narozenin se důležité momenty začínají vytrácet. Pomalu dokončujeme školu, rozhodujeme se, jestli budeme vynakládat čas na budování své kariéry, anebo ne…“

A protože se nám asi 80 % životně nejvýznamnějších událostí stane do věku pětatřiceti let, jako třicátníci pak z velké části buď pokračujeme po stejné cestě, nebo se snažíme opravit chyby, které jsme natropili ve svých dvacátých letech.“

6574ddd2ccb982d607c66cd11007adcb

 

2. Psychologie ukazuje, že možnost výběru z mnoha variant není osvobozující, ale ochromující.

Jayová zdůrazňuje, že při výběru povolání je důležité zaujmout střízlivý postoj a zúžit možnosti. Cituje jeden slavný psychologický
 experiment s marmeládou, jehož závěrem je poznání, že když člověk dostane na výběr řadu možností, ze kterých si může vybrat, bude u něj probíhat těžší rozhodování, než když si má vybrat pouze z menšího počtu.

Dobrá zpráva je, říká Jayová, že skutečně žádný dvacetiletý člověk nemá neomezené kariérní vyhlídky.  Pokud jste nikdy nebyli dobří v chemii, je asi nerozumné přemýšlet nad jejím studiem na VŠ. Nikdy jste neměli rádi práci s dětmi?  Možná byste se neměli přihlašovat do projektu Uč pro Ameriku (Teach for America). Když se cítíte být bombardováni velkým výběrem, začněte se zaměřením na svá nadání a své zájmy.

choices

 

3. „Městský kmen“ je výmysl bránící mladým lidem v dosažení jejich plného potenciálu.

„Městský kmen“ Jayová popisuje jako kamarády, přátele, kterým člověk zavolá, když si chce jít dát zmrzlinu nebo zahrát basketbal po práci. Pokud se však jedná o profesní rozvoj, je pravděpodobné, že vám mnohem víc pomůže cizinec než nejlepší přítel.

Jayová zmiňuje slavnou studii sociálních sítí vedenou stanfordským profesorem Markem Granovetterem. Ten jistil, že ‚známí na základě slabých vazeb byli často důležitější než na základě těch silných, které máme se svými přáteli. Slabé vazby nám poskytují přístup k společenským sítím, ke kterým jinak nepatříme‘. Pokud  většinu času trávíte se svými stejnými pěti přáteli, pravděpodobně přicházíte o nové nápady a příležitosti, které z těchto slabších propojení vyplývají.

43770469.DSC_0010001

 

4. Chození s batohem na zádech po exotických místech naší planety vašemu životopisu nepomůže.

Jayová od dvacetiletých často slýchává o touze nebo potřebě zažít své vlastní  „Jíst, meditovat, milovat, které by podpořilo jejich sebepoznávání. Někteří mladí lidé v této demografické skupině cítí být nuceni splnit si něco jako ‚kulturní imperativ‘. Projet se v rikši v jihovýchodní Asii, procestovat zemi v otlučené dodávce, žít v neznámém městě, projet Evropu přespáváním ve všemožných hostelech. Desetiletí trvající dobrodružství oddalující dospělost, že?
Nicméně mnoho lidí žene k hledání dobrodružství tlak, i když to vlastně nemusí být, co opravdu chtějí. Jayová navrhuje, abychom v důležitých rozhodnutích rozpoznávali a vyhledávali ryze osobní zkušenosti. „Život dospělého člověka se nesestává z jezení, modlení a milování, píše Jayová, ale z osob, míst a věcí. To znamená, že záleží na tom, s kým jsme, kde žijeme a čím se živíme. Své životy potom odvíjíme podle toho, o čem máme nějaké ponětí.“

traveller-experience

 

5. 2/3 růstu celoživotního platu se odehraje v prvním desetiletí kariéry.

Jedním z nejdůležitějších Jayiných bodů je, že roky po dvacátých narozeninách jsou pro rozvoj kariéry zásadní.  I když se může zdát, že na nastoupení na velkou profesní dráhu máme dost času i později, skutečnost je taková, že „platy dosahují vrcholu a ustalují se kolem čtyřiceti let věku“.

Jayová zdůrazňuje, že ti, kteří těchto časných pracovních let nevyužívají, mají později pocit, že „za řetězec náhodných nedůležitých pracovních míst zaplatili překvapivě vysokou cenu.“ 

chairs-progress

 

6. V kanceláři na odváděné práci záleží úplně každý den. Na překlepech a nemocenských záleží taktéž.

Když jste byli na vysoké, nemuseli jste nutně chodit na přednášky, abyste uspěli v závěrečné zkoušce.  Pokud jste zrovna neměli chuť udělat domácí úkol, pravděpodobně vás nepotkaly žádné vážné následky. A pokud jste to dělali celou dobu nenápadně, mohli jste nakonec odejít s diplomem v ruce po boku svých vrstevníků.

V tomto ohledu se studentský život ohromně liší od toho pracovního. Práce takhle nefunguje. „Na každém dni v práci záleží,“ píše Jayová. „Záleží na každém překlepu, na každém dni nemocenské. A to platí nejen pro toho daného zaměstnance, ale pro  podnik jako celek.“

xl_iStock_000015908498Small

 

7. Skutečné sebevědomí pochází z mistrovství, čehož ještě většina miléniových dětí nedosáhla.

Je žádoucí, aby se vysokoškolští absolventi cítili být vybaveni na to, aby ve světě způsobili velké změny. Ale pár dní po vstupu do svého prvního zaměstnání, když jim nadřízený zadá v podstatě základní úkony, které nejsou schopni splnit, si uvědomí, že se mají hodně co učit.

Avšak tento pocit nešikovnosti není nutně na škodu. Jak tvrdí Jayová: „Dvacetiletí, kteří při práci necítí pocit úzkosti a nezpůsobilosti, jsou obvykle příliš sebejistí nebo zaměstnáni pod úroveň svých schopností.“ Dobrá zpráva je, že k sebevědomí vede úspěch v práci, která je náročná, prováděná bez velké podpory a vyžaduje úsilí. K ilustraci Jayová cituje dílo K. Anderse Ericssona, který zjistil, že odborníci obvykle stráví 10 000 hodin zlepšováním se ve svém řemesle.

5815869c523efa01727daf5b2eb994a6

 

8. Společné žití s drahou polovičkou je obecně špatný nápad. Může to být na překážku budoucím vztahům.

„Více než polovině všech manželství dnes předchází společné bydlení,“ říká Jayová. Rovněž uvádí, že „páry, které spolu nejprve bydlí, jsou v manželství vlastně méně spokojeny a mají vyšší pravděpodobnost rozvodu než páry, které spolu předtím nežily.“

Někteří odborníci nachází příčinu v tom, že tato dua do manželství spíše ‚sklouznou‘, než aby učinily vědomé rozhodnutí zavázat se druhému. A přestože sklouznout do společného žití je poměrně snadné, vyklouznout už není jen tak.

tornweddingphoto250

 

9. 50% Američanů se bere kolem 30 let, a 75% se do 35 let zaváže.

Statisticky si „většina dvacetiletých, ať už mužů nebo žen, homosexuálů nebo heterosexuálů, do následujících deseti let buď najde svého životního partnera, nebo se vdá, ožení či uzavře registrované partnerství.“

Z Jayiných zkušeností mnoho dvacetiletých začne panikařit, když se začne přibližovat 30. milník života a měli by se proto pomalu začít usazovat. O svých pacientech píše: „Tolik mých dvacetiletých pacientů buď nebere své vztahy vážně, nebo si nemyslí, že by je brát vážně měli. Uzavírání manželství se pak někde kolem 30 zdá být naléhavé.“

efa1ef7a72f2ec546bb7a8b60fe89810

 

10. Biologické hodiny jsou skutečné: ženská plodnost ve věku 35 let značně klesá.

Jayová trvá na tom, že média dávají mladým lidem falešný pocit bezpečí. Zveřejňují případy úspěšných těhotenství starších žen, i když plodnost ženy ve skutečnosti vrcholí v pozdních dvaceti letech.

A přestože IVF (in vitro fertilizace) obdržela pozornost díky pomoci tisícům neplodných párů, její úspěšnost se pohybuje pouze mezi 10 až 20%. Mnoho klinik se s ženami po čtyřicítce kvůli mimořádně vysokému procentu selhání ani nesnaží jednat/zabývat.

81bb798f296ee386e81b9a07882db2cc

 

11. Neexistuje žádný důvod se domnívat, že léta po vašich dvacetinách budou znamenat nejlepší období vašeho života.

Mnozí do této bouřlivé dekády nastupují s představou, že to bude jejich nejlepší období života. Pak se najednou střetnou s realitou na trhu práce, v ekonomice, ve firemním žebříčku a při obtížném hledání partnera. Podle Jayiných zkušeností jsou tyto roky „nejvíc nejisté a ty z vůbec nejobtížnějších v životě.“

S tímto na mysli by mladí lidé neměli ztrácet čas snahou učinit své dvacáté roky tím nejlepším desetiletím svého života. Místo toho by s nimi měli nakládat moudře, protože všechna rozhodnutí, která v tomto období učiní, budou určovat směřování celého zbytku jejich života.

unsure-date

Podobné články: 

1. 50 poznatků o životě na výšce

2. 20 věcí, které 20ti-něco letým ještě nedochází

3. 20 věcí, které jsem měl vědět ve 20

Z anglického originálu Why You Can’t Afford To Waste Your Twenties přeložila Veronika Portešová.

 

PRAKTICKÉ TIPY
Využijte online kurzy (více než 400 lekcí zdarma) ke svému osobnímu rozvoji a získejte bezplatné členství.
(
VÍCE INFORMACÍ ZDE

Získejte peněžní bonusy a výhody zdarma.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)

Vložit komentář