03. Sep 2013 · Sebevzdělávání

14 způsobů jak nabýt vědomosti: nadčasový návod z roku 1936

bpsquare

„Pište! Psaní je pro vědomosti něco jako tučná výplatní páska.“

Honba za intelektuálním růstem a seberozvojem prostřednictvím vzdělání zaměstnávala velikány minulosti jakým byl Bertrand Russell stejně jako myslitele současnosti jako je Sir Ken Robinson nebo Noam Chomsky.  V roce 1936, na vrcholu Velké hospodářské krize, vydal plodný guru osobního rozvoje a známý excentrik James T. Mangan knihu Zvládnete cokoli! – entuziastický manuál o umění žít plný samých vykřičníků. I když Mangan byl bezpochyby praštěný (v roce 1948 veřejně oznámil své vlastnictví meziplanetárního prostoru a založil mikronárod Celestii), neznamená to, že by kniha neměla svůj přínos.

Mezi to nejlepší patří sekce s názvem 14 způsobů jak nabýt vědomosti. Jedná se o plán pro intelektuální růst zahrnující základy jako je braní si za vzor lidi, kteří již uspěli, organizování nově získaných informací, síla zvědavosti, skloubení učení a vyučování, význam kritického myšlení, výhody  zapisování věcí, důvody, proč by měly být vaše názory pružné spíš než zatvrzelé, umění naslouchat, umění pozorování a samotné jádro toho, co to znamená být člověkem.

14 způsobů jak nabýt vědomosti

  1. PROCVIČUJTE
    Pomyslete na to všechno, co už znáte – věci, o kterých víte, že je dokážete udělat. To jsou přesně ty věci, které děláte stále znovu a znovu. Dělali jste je už tolikrát, že se pro vás staly druhou přirozeností. Většina lidí ví, jak se chodí a mluví. Nikdy by ale tyto znalosti nezískali, kdyby je neprocvičovali. Malé dítě zkrátka nezvládne dělat věci, které starším lidem přijdou jednoduché, aniž by je neprocvičovalo znovu a znovu.Většina z nás skončí u prvního nebo druhého pokusu. Člověk, který se chce doopravdy vzdělat, který chce doopravdy znát, vydrží až do konce. Procvičujte!
  2. PTEJTE SE
    Většina dětí se ve věku kolem třetího až čtvrtého roku života dostane do tázacího období. Je to období, kdy je rozvíjející se mozek nejhladovější po znalostech. „Kdy?“ „Kde?“ „Jak?“ „Co?“ a „Proč?“ ptá se dítě. Bohužel až příliš dostane odpověď „Dej pokoj!“ „Nech mě být!“ „Neotravuj“. Tato první hořká odmítnutí našich upřímných otázek mají často za následek pochroumání naší „Schopnosti klást otázky“. Vyrostou z nás muži a ženy stále hladoví po vědomostech, ale obávající a stydíce se zeptat, aby se nám jich dostalo. Každý, kdo něco ví, se o své znalosti rád podělí s kýmkoli, kdo projeví vážný a upřímný zájem. Tazatel nikdy nevypadá hloupě nebo dětinsky. Otázka spíš vzbuzuje respekt tázaného, který je svou ochotou pomoci přitahován k tazateli, má ho radši a nejspíš mu rád pomůže i někdy v budoucnu.Ptejte se! Když se ptáte, musíte být skromní. Musíte přiznat, že něco neznáte! Ale co je na tom tak strašného? Každý ví, že nikdo neví všechno. Zeptat se je zkrátka způsob, jak dát ostatním najevo, že jste upřímní ohledně záležitostí týkajících se vědomostí.
  3. TOUŽETE
    Nic se nenaučíte, pokud se nechcete opravdu něco naučit. Miliony lidí už řeklo: „Jé, já bych tak chtěl umět na něco hrát!“ „Kéž bych to jenom také uměl!“ nebo „Jak bych si přál, abych měl dobré vzdělání!“ Jenže oni to vždycky říkají jen tak do větru, nemyslí to vážně. Touha je základním kamene všeho učení a jediný způsob, jak šplhat nahoru po žebříku vědomostí, je skutečně si přát něco se dozvědět.Pokud se netoužíte nic dozvědět, jste buďto hlupák, nebo pan „znám to všechno“. A svět nechce mít nic společného ani s jedním z těchto dvou.
  4. ZÍSKEJTE JE OD SEBE
    Možná vás překvapí, když vám řeknu, že toho už spoustu víte! Je to všechno ve vás. Nemůžete být tak dlouho na světě a nebýt plní vědomostí.Většina vašich vědomostí (a v tom se liší nevzdělanec od vzdělance) není ovšem v použitelné podobě. Nemáte je na jazyku. Jsou schované, pohřbené kdesi uvnitř vás. A protože je nevidíte, myslíte si, že tam nejsou.Vědomosti jsou vědomostmi pouze když mají podobu;  když je můžete vložit do slov nebo z nich odvodit princip. Je teď zcela na vás začít pracovat na svém zlatém dole, abyste získali čistou surovinu.
  5. CHOĎTE KOLEM DOKOLA
    Pokaždé, když vidíte na zemi něco nového nebo opravdu vzácného, s tím jak vaše zkoumání a prohlídka pokračuje, dříve nebo později začnete chodit okolo. Chcete poznat věci lépe tím, že si je prohlédnete ze všech úhlů. Pro získání vědomostí choďte okolo věcí, které studujete.  Není to jenom o tom, čeho se dotknete nebo co vidíte. Věci mají spoustu dalších tváří, okolností a vztahů, které nejste schopni poznat, dokud věc nestudujete ze všech úhlů. Omezená mysl zůstává na jednom místě. Otevřená mysl je volná, zvídavá, bez předsudků. Chce znát „obě strany příběhu“.Neoddělujte ze svého vědomí tu největší část vaší práce. Nebojte se, že si ublížíte, pokud budete muset změnit svůj původní názor. Mějte volnou, otevřenou mysl se širokým záběrem! Buďte fér k vámi studovanému předmětu stejně jako k vám samým. Jakmile dojde na zkoumání, choďte kolem dokola! Takový krátký výlet přinese mnoho vědomostí.
  6. EXPERIMENTUJTE
    Svět si váží toho, kdo dnes zasévá nová semínka studia, aby zítra sklidil čerstvou úrodu vědomostí. Svět má dost lidí, kteří poslouchají jen věci minulosti a myslí si, že všechno hodné poznání už bylo objeveno. Respektujte minulost, přijměte, co nabízí, ale neprožívejte ji znovu. Chcete se učit? Experimentujte! Zkuste něco nového. Uvidíte, co se stane. Lindbergh experimentoval, když přelétával Atlantik. Pasteur experimentoval s bakteriemi, a vytvořil tak pro lidské pokolení bezpečné kravské mléko.  Franklin experimentoval s létajícím drakem a přinesl nám elektřinu. Ty největší experimenty jsou skoro vždy osamělou záležitostí. Jedinec, toužící se něco naučit, zkouší nové věci, ale zkouší je jen sám na sobě. Když selže, zraní jen sám sebe. Když uspěje, přinese objev, který může spousta lidí využít. Experimentujte jenom s vaším vlastním časem, vašimi penězi a vaší prací. To je poctivý, upřímný způsob experimentování. Ubohý způsob experimentování je použít cizí peníze, cizí osudy a cizí těla jako pokusné králíky.
  7. VYUČUJTE
    Pokud máte vědomosti, ověřené a pravdivé, vyučujte je. Učte své děti, učte své kolegy, učte své přátele. Samotným procesem vyučování se naučíte mnohem víc než váš nejlepší žák.Vědomosti jsou relativní. Vlastníte je v různých stupních. Víte víc o čtení, psaní a aritmetice než vaše malé dítě.  Učte jej při každé příležitosti. Zkuste mu předat všechno, co znáte. Samotný takový pokus vytvoří ve vašem mozku spoustu vědomostí.
  8. ČTĚTE
    Od nepaměti se má za to, že nejlepším způsobem, jak získat vědomosti, je číst. To není pravda. Čtení je jenom jedna z cest k vědomostem a podle autorova názoru ne zrovna ta nejlepší. Určitě se ale máte čtením co naučit, pokud budete číst správně. Co čtete je důležité, ale ne až tak důležité. Jde především o to, jak čtete. Pokud víte, jak správně číst, představují pro vás zdroj vzdělání i třeba takové noviny, časopisy, nápis na billboardu nebo zbloudilý reklamní leták. Tajemství kvalitního čtení zní takhle: čtěte kriticky!Někdo musel napsat to, co právě čtete. Byl to konkrétní člověk pracující pomocí pera, tužky nebo psacího stroje. To znamená, že rukopis je dílem jeho mysli a to opravdu jenom té jeho. Pokud byste stáli s takovým člověkem tváří v tvář a poslouchali, co vám říká, budete vůči němu mnohem kritičtější  než průměrný čtenář. V průběhu poslouchání byste si vytvořili odhad jeho osobnosti, utvořili názor na jeho pravdomluvnost a na jeho schopnosti. Jakmile ale čtete, zapomenete na jakékoli posuzování a polykáte jeho slova bez rozdílu jako kdyby samotný akt vytištění činil jeho slova pravdivými!
  9. PIŠTE
    Abyste něco znali, pište o tom! Když píšete pro vysvětlení, vysvětlujete to sami sobě! Když píšete pro inspiraci, inspirujete sami sebe! Když píšete pro zapamatování, nahráváte si to tak do své paměti. Jak často se vám stalo, že jste si něco zapsali, abyste to nezapomněli a pak zápis už nikdy nepoužili, jelikož danou věc znáte zpaměti! Lidé, kteří si nejvíce pamatují, jsou ti, kteří si věci zapisují. Nezapisují jen pro zapamatování, ale aby se to naučili. A protože se učí už V PRŮBĚHU psaní, málokdy potřebují nahlížet do svých poznámek. Mají zkrátka skvělou paměť. Jaký je to rozdíl oproti lehkovážným lajdákům, kteří jsou příliš hrdí nebo líní na to si věci zapisovat. Všechno svěřují paměti, snadno zapomínají a mají tak málo skutečných znalostí. Pište! Psaní je pro vědomosti něco jako tučná výplatní páska. Znáte to, co znáte, jakmile to zapíšete!
  10. NASLOUCHEJTE
    Máte pár uší – používejte je! Když někdo druhý mluví, dejte mu šanci. Věnujte mu pozornost. Když nasloucháte, můžete uslyšet něco pro vás užitečného. Když nasloucháte, může se vám dostat varování, které můžete následovat. Když nasloucháte, můžete získat respekt druhých.Věnujte pozornost člověku, který k vám hovoří. Přemýšlejte o jeho slovech a povaze jeho myšlenek. Uchopte a udržte pravdu. Ze všech způsobů, jak získat vědomosti, tento vyžaduje nejméně úsilí z vaší strany. V podstatě skoro nic neděláte. Tak jako tak se něco dozvíte. Je to jednoduchá jistota.
  11. POZORUJTE
    Mějte oči otevřené. Kolem vás se neustále něco děje. Dějiště událostí je zajímavé a poučné místo plné novinek a významů. Je to skvělá show. Impresivní přehlídka věcí hodných poznání. Vstupné je zdarma. Mějte oči otevřené. Existují jen dva druhy zkušeností: zkušenosti vlastní a zkušenosti druhých. Naše vlastní zkušenosti jsou pomalu získané, tvrdě vydřené, drahé a často těžké na snášení. Zkušenosti ostatních jsou instantní balíčky vědomostí o životě připravené k použití. Tyto zkušenosti jsou zdarma a nemusíme kvůli nim prožít těžkosti, abychom je získali. Můžeme využít všechny ty poznatky ostatních. Jediné, co k tomu stačí, je pozorovat! Pozorujte! Obzvlášť dobré lidi a jejich chrabré skutky. Pozorujte vítěze, kterými byste jednou chtěli být vy sami. Naučte se ta spousta různých způsobů a prostředků, jak dosáhnout úspěchu.Pozorujte! Pozorujte poraženého a vyhněte se jeho chybám a nástrahám, které ho stáhly ke dnu.Pozorujte ty nezáživné, otupělé, bezvýrazné lidi, kteří nic nedělají a sami ničím nejsou. Pozorujte je a odlište se od nich.
  12. ZAVEĎTE POŘÁDEK
    Pořádek  je první přikázání. A jedině spořádané vědomosti jsou dobré vědomosti! Musíte dát vašim znalostem a myšlenkám řád předtím, než je budete moci efektivně používat jako své vědomosti. Jinak budete v konverzaci skákat po tématech jako kobylka, vaše argumenty budou zmateně roztroušené a váš mozek bude jak na houpačce.
  13. DEFINUJTE
    Definice je výrok o něčem, jenž zahrnuje vše, čím daná věc je a vynechává vše, čím není. Definice židle musí zahrnovat všechny židle, ať už je to kuchyňská židle, vysoká židle, zubařská židle nebo elektrická židle, stejně jako věci, které se tomu jen přibližují jako je stolička, lavička či sofa. Je mi líto, že to musím takhle říct, ale dokud nedokážete definovat židli nebo dveře (nebo tisíce jiných objektů každodenního užití), nevíte doopravdy, co jsou ty věci zač. Máte schopnost je rozpoznat a popsat, ale neznáte jejich podstatu. Vaše vědomosti nejsou exaktní.
  14. PŘEMÝŠLEJTE
    Také zvířata mají vědomosti. Ale jen člověk o nich dokáže přemýšlet. Čím lépe dokážete přemýšlet, tím více se odlišujete od zvířat. Proces přemýšlení je znám jako logika. Logika vás učí, jak odvodit dosud neznámé pravdy z již známých faktů. Logika vás učí, jak si být jistí, že to, co považujete za pravdivé, skutečně pravdivé je. Logika je prvotřídní cestou k intelektuální pravdě. Nezoufejte nad tím, že nemáte logickou mysl. Nemusíte pro to roky studovat, číst knihy a zkonzumovat obrovské množství dat. Stačí vám zapamatovat si jedno slovo – porovnávejte.Porovnejte všechny body dané záležitosti. Všimněte si podobností. To vám řekne něco nového. Všimněte si rozdílů. To vám také něco řekne.  Poté vezměte všechny nové věci, které jste zjistili a porovnejte je se zažitými zákony a principy.To je logika. Tak vypadá přemýšlení. Jsou to vědomosti ve své nejvyšší podobě.

Zbytek knihy Dokážete cokoli! se zabývá takovými stránkami úspěchu, jakými jsou základy dosahování osobních cílů, manuální a mentální produktivitou, uměním stanovování termínů, jak dřív dávat než brát, mistrovství v nakládání s osobní energií, nezbytné prvky ambice a dalšími.

Z anglického originálu 14 Ways to Acquire Knowledge: A Timeless Guide from 1936 přeložil Michal Schmalz

 

Share Button

Články